tomu, u něhož skládá, {schování nájemné}marginální přípisek mladší rukou nebo tehdy příhody nešťastné, kteréž při slibu jsú vymieněny, ke škodě toho, jemuž se dává schovati, bývají, nebo smlúvy z nájmu práva berú.
Opět jestliže pro prohřešenie nebo pro proviněnie neb obmeškáním schovače příhoda nešťastná přišla by, ta jemu bude přičtena, jako i v věci pójčené, protož bez otporu že by u toho, ktož dává schovati, věc zhynula, jestliže pro proviněnie neb obmeškánie, tomu, jemuž by měla schována býti, zhyne, jeho netbanlivosti přičtena bývá, nebo dostatečno jest, že věc mohla jest nezhynúti. Opět složená věc má vrácena býti nepohoršena, jinak nezdá se vrácena býti. A záleží skládanie při věcech mohovitých toliko, leč by snad u smúvce stran byla složena, když by ta věc mezi mnohými záštie jměla, a takové složenie nemuož býti než od mnohých.
Opět složené věci jako i pójčené vlastnost držie a vladařstvie a složená věc neb k schování daná muož prodána býti, když se koli skladateli líbí. A jestliže schovávač nenavrátí, potupen neb odsúzen bude, a zlopověstný učiněn bude, nebo při složené věci domněn jest lstivě činiti. Ale jiné jest při pójčené věci, jenž se nevracuje, až se potřeba skoná.
Opět skládá li jich několiko {složení několika}marginální přípisek mladší rukou a jedna složená věc zhyne, to skrze skládanie druhého nebývá váženo, nebo každému skladateli, jehož věc složena, má vrácena býti.
Opět v tom
