Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

puojčenému přihodilo, toliko když přéliš nebude unaven, nemá druhdy platiti, protož vedlé výmienek při takých pójčkách uložených má stranám spravedlnost učiněna býti.

Věci puojčené a ztracené někdy se neplatie

Když jednomu noční čas od zlodějuov výhně kovářská byla jest vylámána a i jeho i jiných věcí, z nichž jest upomanut k záplatě, byly jsú ukradeny, usúzeno jest bylo: {ztracení věci cizí s svými nebývají paceny}marginální přípisek mladší rukou jestliže člověk cizie chovajíci s svými vlastními zbaven bývá krádežem neb neštěstím, jakožto spálením, povodněm neb jiným takovým skutkem, k zaplacení těch věcí nenie dlužen vedlé spravedlnosti. {jinak skrze čeleď}marginální přípisek mladší rukou Pakli by skrze vlastní čeleď takové věci byly jemu odneseny, tehdy vedlé duovodóv žalobníka a obžalovaného přísežní znamenajíce ty věci, kteréž mají znamenány býti, k vynesení soudu přepilně pomyslé.

Věc puojčená a schovaná vždy má vrácena býti

Práva chtie a rozum okazuje, že ustanovenie pro dluh pójčené neb složené věci nedóvodně odepřieny bývají. Protož ktož pójčenú neb složenú věc u sebe mají, ani rozkázaním rychtáře v dluziech, kteréž ten, ktož pójčuje, nebo ten, ktož skládá, dřieve jemu byl dlužen, u samého sebe nemóž zastaviti zpuosobem práva. Ale pójčí li kto meče nebo dá k schování, byl li by bez smysla a v té chvíli chtěl by zase meči navrácenie jeho, má býti prodleno, až jej bláznivost pomine.

O pójčených věcech jelikož k poslóm

Když měštěnín pacholka svého k rychtáři jedné vsi po kuoň jemu pójčený poslal bieše, a týž pacholek vzem kuoň, odšel jest, otázka jest, komu by ztracen byl? Odpověd taková: rozděluje pójčenú věc posel, jenž byl zase kuoň vzal, vzem jej utekl jest, rozkázal li jest jemu pán jej vydati, pánu jest ztracen, pakli z popudnosti, aby věc pójčená byla navrácena, tomu, jemuž byla pójčena, zhynula jest. Což pak ač by selhal, řka, že jemu věc má býti navrácena, poniž však z příčiny popudnosti byl jest poslán?

Odpovied taková, že neškodí puojčujíciemu, nebo tomu má pójčeno býti, ktož jest byl věřící, {opatrnost při pójčování}marginální přípisek mladší rukou protož pójčitel nebo skladatel opatren má býti, komu věc puojčenú neb složenú vydá k navrácení, pójčujíciemu neb skládajíciemu.

Věc mnohým pójčená a ztracená placena má býti od mnohých

Pokládá se příhoda k té věci příhodná: {o témž soud}marginální přípisek mladší rukou některaký měštěnín s několika měštěníny spolu svými čieše střiebrné, aby z nie

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).