vykúpiti. Ale úrokové, kteříž jsú v městech na domiech neb na jiných dědictvích od někoho znovu kúpeni, nepředcházejí těch dluhuov, kteréž prodavač dřieve dlužen byl.
Opět první úrok, kterýž podsedci pánu platie, bez překážky odporu podsedka a sedlákova z obecnieho obyčeje veského, jenž pod úroční plat vysazují se, od počátku právem a obyčejem obdržuje i dokazuje. Ale druhého úroku, protože duom a jiná dědictvie měscká nezvykli jsú od počátku obyčejem veským vysazováni býti, ač úročník zapří úroku, pán toho úroka dlužen jest jeho dokázati držením neb vládnutím, totiž že jej brával tolik neb toliko let, neb svědky, neb listy, neb jiným duovodem věrohodným.
Úrok věčný nemá psán býti v měscká rejistra, o tom znamenaj příhodu
Jedna jeptiška znesla jest o jednom měštěnínu, že na jeho domu kúpila kopu hl úroka věčného, a na to jemu list pod svú a jednoho přísežného pečetmi jí dala jest, i prosila jest, aby v rejistra městská řečená kopa jé a napřed klášteru pro věčný plat vložena byla. Na to odpověděno bylo úsudkem, že řečený měštěnín, chce li, dobrovolně muož ten plat věčně platiti, ale v rejistra měscká, ke škodě práva obdarovaného městóm obecně odpuštěno, řečený plat nemá zapsán býti. Nébrž ač ten měštěnín neb kterýžkoli jeho náměstek šesti kopami chtěl by se z něho vyplatiti, jeptiška nebo klášter bez otporu listuov, jimiž dovodí k přijietí toho vyplacenie, mají připuzeni býti vedlé spravedlnosti.
O úročniem fentování příhoda
Když některaký opat jednoho měštěnína chtěl fentovati na domu i na jiném statku jeho pro kopu úroka, kterúž klášteru jeho se mlýna některakého ročně měl platiti, súdem vyneseno bylo, že toliko na mlýně a na jeho příslušenství měl by jej vedlé spravedlnosti fentovati, nebo nenie spravedlivé, ač člověk viece dědičství rozdielných maje, s jednoho úročie, aby pro zadrženie takového úroka na jiných dědičstvích, s nichž neplatí úrokóv, též měl fentován býti.
Základové pro úrok vzatí mají býti bráni z vlastnieho jměnie
člověka úročnieho, a nemají zastaveni býti pod lichvú. Některaký kanovník pro úrok nezaplacený v domu svého úročníka základ jiného člověka nežli svého úročníka vzal jest, a pod lichvú chtěl zastaviti. I jest otázka: slušie li jemu to učiniti vedlé práva?
