Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

O úrociech nezaplacených a o purkrechtniem právu

{pro úrok a purkrecht když se vyplatí, muože vinniti}marginální přípisek soudobou rukou Znamenaj, ač by člověk úroční a purkrechtník některého pána úrok v určený čas zmeškal by dáti, pán jej sám skrze se neb s pomocí rychtáře, kterúž jemu učiní prošen jsa, na sbožie, s něhož úroci, bude fentovati. {zadržení purkrechtu a úroka do 3 let}marginální přípisek soudobou rukou A bez zpuosobu práva zpósobí jemu úrok, prodada nebo zastavě základ, s svědomím však dobrých lidí pakli by tři léta {do tří let}marginální přípisek soudobou rukou vide Inf. I. 20cizojazyčný text pořád zběhlá základu v jeho sboží nenalezl, tehda učině osvědčenie každý rok před soudem, když se čas dokoná, v sbožie jeho pro tři úroky zadržané dědicky připadlé se uvieže. Muož také pán úroka sám přisáhna lépe úrok obdržeti, nežli purkrechtník, že úrok dal, dokázati sám třetí. Placenie také úroku placenie jiných dluhóv předcházie. {úrok i purkrecht v placení dluhy jiné předchází}marginální přípisek soudobou rukou

Úrok věčný i časný předcházie dluhy

Vyneseno jest úsudkem, že úrok purkrechtní, kterýž sedláci od prvnieho vysazenie vsi pánuom kruntu platie, předcházie pokuty i všech jiných dluhóv placenie, nebo takový úrok přispojen jest nerozdielně dědinám veským. Takže sedláci proti vóli svých pánuov, jichž jsú podsedci, nemohú se z něho vykúpiti. Ale úrokové, kteříž jsú v městech na domiech neb na jiných dědictvích od někoho znovu kúpeni, nepředcházejí těch dluhuov, kteréž prodavač dřieve dlužen byl.

Opět první úrok, kterýž podsedci pánu platie, bez překážky odporu podsedka a sedlákova z obecnieho obyčeje veského, jenž pod úroční plat vysazují se, od počátku právem a obyčejem obdržuje i dokazuje. Ale druhého úroku, protože duom a jiná dědictvie měscká nezvykli jsú od počátku obyčejem veským vysazováni býti, ač úročník zapří úroku, pán toho úroka dlužen jest jeho dokázati držením neb vládnutím, totiž že jej brával tolik neb toliko let, neb svědky, neb listy, neb jiným duovodem věrohodným.

Úrok věčný nemá psán býti v měscká rejistra, o tom znamenaj příhodu

Jedna jeptiška znesla jest o jednom měštěnínu, že na jeho domu kúpila kopu hl úroka věčného, a na to jemu list pod svú a jednoho přísežného pečetmi jí dala jest, i prosila jest, aby v rejistra městská řečená kopa jé a napřed klášteru pro věčný plat vložena byla. Na to odpověděno bylo úsudkem, že řečený měštěnín, chce li, dobrovolně muož ten plat věčně platiti, ale v

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).