bude v něm studnice vody živé, ješto skáče do života věčného.“ J4,15 Vece k němu žena: „Pane, dajž mi tu vodu, abych nežiežnila ani chodila sem vážit.“ J4,16 Die jie Ježíš: „Jdi, povolaj sem muže svého a přiď sem.“ J4,17 Odpověděla žena a řekla: „Nemám muže.“ I vece jie Ježíš: „Dobřes řekla, že nemáš muže, J4,18 nebo si pět mužóv měla a nynie, kteréhož máš, nenieť tvój muž, to si právě pověděla.“ J4,19 Die jemu žena: „Pane, cožť vidím, že jsi ty prorok. J4,20 Otcové naši na této hóře modlévali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest miesto, kdežto se slušie modliti.“ J4,21 Vece jie Ježíš: „Ženo, věřiž [mi]text doplněný editorem[84]mi] mihi lat., žeť přijde hodina, kdyžto ani na této huoře, ani v Jeruzalémě budete se modliti. J4,22 Vy se modlíte, což neviete, myť se modlíme, což vieme, nebo spasenie z Židóv jest. J4,23 Ale přijdeť hodina, a nynieť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budú otci v duchu a v pravdě. Neb i otec takových hledá, kteří by se jemu tak modlili. J4,24 Buoh duch jest a ti, kteří se modlé jemu, v duchu a v pravdě se mají modliti.“ J4,25 Vece jemu žena: „Viem, že Mesiáš přijde (jenž slove Kristus), protožť když přijde, ten nám zvěstuje všecky věci.“ J4,26 Die jie Ježíš: „Jáť jsem, jenž mluvím s tebú.“ J4,27 A ihned sú přišli učedlníci jeho a divili se, že by s ženú mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Co se tiežeš?, neb: Co mluvíš s ní? J4,28 Tehdy žena nechavši tu vědra svého, šla do města a řekla těm lidem: J4,29 „Poďte a ohlédajte člověka, ješto mi pověděl všecky věci, kteréž jsem koli činila. Zdali on jest Kristus?“ J4,30 I vyšli sú z města a přišli k němu. J4,31 Mezitiem pak prosili sú ho učedlníci jeho řkúce: „Mistře, pojeziž.“ J4,32 A on vece jim: „Jáť mám