a uzdravil syna jeho, nebo počínáše mřieti. J4,48 Tehdy vece k němu Ježíš: „Jediné leč uzříte divy a zázraky, jinak neuvěříte.“ J4,49 Die jemu králík: „Pane, sstupiž, prvé nežliť umře syn muoj.“ J4,50 Vece jemu Ježíš: „Jdi, syn tvój živť jest.“ I uvěřil jest člověk řeči, kterúž promluvil k němu Ježíš, a šel jest. J4,51 A když již on sstupováše, vyšli sú vstřiec jemu služebníci a pověděli sú jemu řkúce, že by syn jeho živ byl. J4,52 Tehdy otázal se jich na hodinu, v kterú by se lépe měl. I řekli k němu, že včera v hodinu sedmú ostala jej zimnice. J4,53 Tehdy poznal jest otec, že ta hodina byla, v kterúž řekl jemu Ježíš: „Syn tvój živ jest.“ I uvěřil jest on i čeled jeho všecka. J4,54 To opět druhý div učinil Ježíš, když jest přišel z Judí do Galilee.
V.
J5,1 Potom bieše den sváteční židovský i vstúpil jest Ježíš do Jeruzaléma. J5,2 A byl jest v Jeruzalémě rybník bravný, kterýžto slul židovsky Betsaida, patero přístřešie maje, J5,3 v nichžto ležalo množstvie veliké neduživých, slepých, kulhavých, uschlých, čakajíce hnutie vody, J5,4 nebo anjel páně podlé času sstupováše do rybníka a hýbáše vodú. A ktož první sstúpil do rybníka po zakalení vody, uzdraven býval, od kteréž koli nemoci držán byl. J5,5 I byl jest tu člověk jeden, osm a třidceti let maje v nemoci své. J5,6 Toho když uzřel Ježíš, an leží, a poznal, že by již mnohý čas měl, vece jemu: „Chceš li zdráv býti?“ J5,7 Odpověděl jemu nemocný: „Pane, nemám člověka, aby když se zakalí voda, pustil mě do rybníka. Nebo když já přijdu, jiný se mne uteče.“ J5,8 Vece jemu Ježíš: „Vstaň, vezmi ložce své a choď!“ J5,9 A ihned zdráv
