pokrm jiesti, jehož vy neviete.“ J4,33 Tehdy vecechu učedlníci mezi sebú: „Zdali jest kto přinesl jemu jiesti?“ J4,34 Vece jim Ježíš: „Mójť pokrm jest, abych činil vuoli toho, jenž mě jest poslal, abych dokonal skutek jeho. J4,35 Však vy pravíte, že jsú ještě čtyřie měsiecové a žeň přijde. Aj, pravímť vám, zdvihněte oči své a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni. J4,36 A ktoť žne, odplatuť béře a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ktož rozsievá, spolu se radoval, i ktož žne. J4,37 V tom zajisté jest slovo pravé, že jiný jest, jenž rozsievá, a jiný jest, ješto žne. J4,38 Jáť sem vás poslal, abyšte žali, o čem ste vy nedělali. Jiníť jsú pracovali a vy ste v jich úsilé vešli.“ J4,39 Z města pak toho mnozí sú uvěřili v něho Samaritáni pro slovo ženy, kteráž svědectvie vydávala, že mi jest pověděl všecky věci, které sem koli činila. J4,40 Tehdy když sú přišli k němu Samaritáni, prosili ho, aby tu pozuostal. I pobyl jest tu za dva dni. J4,41 A mnohem viece jich jest uvěřilo pro řeč jeho. J4,42 A ženě sú řekli, že již ne pro tvú řeč věříme, neb sme sami slyšali a vieme, že tento jest jistě spasitel světa.
J4,43 Pak po dvú dní vyšel odtud a šel do Galilee. J4,44 Neb sám Ježíš jest svědectvie vydal, že prorok v své vlasti cti nemá. J4,45 Protož když přijide do Galilee, přijali sú jej Galilejští, když viděli všecky věci, kteréž jest činil v Jeruzalémě na den slavný, neb sú i oni byli přišli ke dni slavnému. J4,46 Tehdy opět přišel do Kany galilejské, kdežto byl učinil vodu vínem. I bieše nějaký králík, jehožto syn nemocen byl, v Kafarnaum. J4,47 Ten když uslyšal, že by Ježíš přišel z Judí do Galilee, šel jest k němu a prosil ho, aby sstúpil
