věřili, že otec jest ve mně a já v uotci.“ J10,39 Tehdy hledali sú ho chopiti, i vyšel jest z rukú jich. J10,40 I odšel opět za Jordán na to miesto, kdežto byl najprvé Jan křtě, i ostal jest tu. J10,41 A mnozí sú k němu přišli a praviechu, že Jan zajisté žádného divu nečinil. J10,42 Ale všecky věci, kteréž jest mluvil Jan o tomto, pravé jsú. A mnozí sú uvěřili v něho.
XI. kapitula
J11,1 Bieše pak nějaký Lazar nemocen od Betaní, z kaštelu Marie a Marty, sestr jeho. J11,2 (Maria pak byla ta, kterážto pomazala pána mastí a vytierala nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar bieše nemocen.) J11,3 Tehdy poslaly sú k němu sestry jeho řkúce: „Pane, aj, ten, jehož miluješ, nemocen jest.“ J11,4 A uslyšav Ježíš, vece jim: „Nemoc tato nenieť k smrti, ale pro chválu boží, aby oslaven byl syn boží skrze ni.“ J11,5 A miloval jest Ježíš Martu i sestru její Mariji i Lazara. J11,6 A když jesti uslyšal, že by nemocen byl, zuostal jest proto na témž miestě za dva dni. J11,7 Potom pak vece učedlníkuom svým: „Poďme opět do Židovstva.“ J11,8 I vecechu jemu učedlníci: „Mistře, nynie sú Židé hledali tebe ukamenovati, a ty opět chceš tam jíti?“ J11,9 Odpověděl Ježíš: „Však dvanádcte hodin jest za den. Bude li kto choditi ve dne, neurazíť se, nebo světlo tohoto světa vidí. J11,10 A pakliť choditi bude v noci, urazíť se, nebo světla nenie v něm.“ J11,11 To pověděv vece jim potom: „Lazar, přietel náš, spí, ale jdu, abych jej zbudil ze sna.“ J11,12 Tehdy vecechu učedlníci jeho: „Pane, jestližeť spí, zdrávť bude.“ J11,13 Ale Ježíš byl řekl o smrti jeho, ale oni sú mněli, že by o spání sna promluvil. J11,14 Tehdy vece jim Ježíš zjevně:
