Pulkava z Radenína, Přibík: Kronika králů českých, litoměřický rukopis

Knihovna Biskupství litoměřického (Litoměřice, Česko), sign. B I F 54, f. 1r–124v. Editor Timofejev, Dmitrij. Ediční poznámka

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

<<<<<55v56r56v57r57v58r58v59r59v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

české a Otík na pomoc Jindřichovi ciesařovi římskému proti jednomu saskému kniežeti, jenž protivil sě byl, sebrav vojsko i jel k tomu městu Koskod, tu stany své rozbili. Z druhé strany podlé té vody Mulde mohucký arcibiskup a Vigber hrabie i jiná Sasícové stáli jsú na poli mezi ciesařovým a Vladislavovým vojskem. Znamenav Vladislav, že ciesařova vojska nemóž dojíti, popleniv Míšeň domóv sě vrátil.

Léto Božie tisíc sto dvadceti a čtyři Bořivoj v Uhřiech umřel i jest přinesen do Prahy a na hradě pohrabán. Toho léta Vladislav do Pabemberga k ciesařovu jel dvoru, s ciesařem a s kniežaty rozmluviv svú věc domóv sě vrátil. Toho také léta Vladislav přes Vánocě i přes Božie křtěnie v Stebně byl dvorem a tu jal sě nedužiti. Odtavad na Vyšehrad kázal sě vésti, jehož nemoc když bratr jeho Soběslav uslyšal, kradmo sě do Čech vebral. A tak zjednáním Svataviným mateři jich k milosti Vladislavově jest navrácen. To když Ota uslyšal vnuk jich po otci a tomu právě srozuměl, do Moravy smutně sě jest vrátil.

O smrti Vladislavově tuto sě praviti bude

Léto Božie tisíc sto dvadceti a pět Vladislav s bratrem svým Soběslavem sjednaným Svataviným ve všem mieru upokojila sta sě. Potom pak po ochtábiech Veliký noci toho měsiece dubna umřel jest Vladislav a v Kladrubiech v klášteři pohrabán, jejž on založil i nadal. Ten Vladislav ostavil jest po sobě syna svým jménem jmenovaného Vladislava, jenž potom v časiech byl druhým králem koronovaným v české zemi, druhého syna ostavil jest Jindřicha, kterýžto Jindřich po časiech měl syna, jemuž řiekali Jindřich Břecislav, jenž potom byl biskupem pražským i vévodú zemským, jakž bude povědieno. Měl také ten Vladislav syna jménem Teobalda.

O zpravování Soběslavově

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).