nechav panstvie svého všeho toho měsíce srpna pravým útěkem preč jest z Čech od něho utekl, kam moha.
{Hrady dělané}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto dvadceti Vladislav tyto hrady Donín a Podivín stran Srbóv u Moravě Sázavú tú vodú opravil, až sě vzdělal.
{Němci hrad udělali dobrý Přimdu}textový orientátor
Tohož také léta Němcové vtrhše do Čech na mezě blízko té vsi Bělá na vysoké hoře hrad jsú udělali. Když Vladislav uslyšav, sebrav rytieřstvo své na ně z nepty obořil sě. Takž hrad i s nepřáteli obdržal jest.
{Vilémov klášter udělali}textový orientátor
Téhož léta vilémovský klášter udělán jest a založen od dvú bratřěncí, jenž jeden slúl Vilém a druhý Heřman, jenž sú byli hrabie z Zulcpachu.
{Menhart biskup pražský}textový orientátor
Druhého a dvacátého léto Božiech let toho měsiece října Heřman pražský biskup po mnohých dobrých skutcích umřel, na jehožto miesto vstúpil Menhart biskup pražský desátý. Tento jistý Vladislav zpravoval jest českú zemi zčasně a užitečně až do léta Božieho po tisíc po stu a po dvadceti a po třěch. K tomu v kterémžto létě mezi ním a mezi bratrem jeho Soběslavem škorpenie veliké nebo hněv velmi veliký bieše vstal nebo povzdvihl sě jest byl. A takž pak v tom hněvu nebo v tom škorpení oba, jeden, točíš jeden proti druhému vojsko lidí sta shromáždila proti sobě byla a boj povzdvihla, proněžto stalo sě takto, že jest Vladislav bratra svého Soběslava Moravy ven vypudil, jenž byl starší bratr Vratislavóv prvého krále českého a diel Otovi a Svatoplukovi synóm někdy řečeného Oty bratra Vratislavova. Proněžto stalo sě jest, že když Soběslav utekl z Moravy, k ciesaři sě jest bral i prosil jeho, aby s jeho pomoci navrácen mohl býti na své miesto. A když pak prospěti nemožieše u ciesaře, bral sě jest do Polsky a tu byl. Ale žena pak Soběslavova proto, že jest byla přietelnice krále uheřského Štěpána, ta sě jest vzdvihla do Uher i bydlila tam. Téhož také léta Vladislav knieže
