Lež ukázala se s veselou myslí i vece: Páně jest země i plnost její, okršlek zemí i všickni, kteříž přebývají v něm. Nebo jest on na mořech, založil jej a na řekách připravil jej. Kdo vstoupí na horu Páně, nebo kdo stane na místě svatém jeho. Známo jest všem, že David jsa v zamúcení od nepřátel svých, maje naučení Mojžíše, smyslil jest o zákonu Boha vydaného, a ve všem hledal jest chvály Páně. A poněvadž Pán Buoh, Otec, moha bez okras býti, jakožs ty, Pravdo, mluvila, jináč neráčil míti. {Nebe okráslil Sluncem etc.}textový orientátor Než napřed okrásil jest nebe Sluncem, Měsícem, planetami sedmi a dvanácti znameními i rozličnými hvězdami, a potom horami, dřívím zeleným, zvěří, ptactvem, rybami i žíželami, vodami tekutými, stojatými i nebem lazurové neb zafírové barvy, jakož ne samému sobě, ale všem tvoruom dal jest. A na to zvuole popřál hleděti a darmo jest toho neučinil. Potom, maje to všecko, ješto nad to výš smyšleno okrasy světlosti, vůně, nemohlo býti, ještě znovu kázal Mojžíšovi na poušti, Árona, bratra jeho, za najvyžšího kněze a biskupa zvoliti. {Rúcho Áronovo rozkázal Bůh míti}textový orientátor Hned při tom rúcho jeho efot, omirál a zvonce a dvanácte kamenuov na hlavu jeho, jmenovav kamení každý jménem jeho a jaké barvy a kde vsazen býti má. A nad to stánek z červené barvy, dvakrát barvený, modré a bílé udělati. Škříni také zdéli a šíři i co v ní a jaké příhrady v stánku, to vše psáno jest v Paterých knihách Mojžíšových. {Kněží, jáhny, podjáhny přidal Buoh}textový orientátor Ne samého služebníka toho stánku Árona učinil jest, ale přidal jest a zvolil kněží, jáhny, podjáhny, jakož v knihách Levitiku ukazují a v sobě drží a držeti budou až na věčnú pamět, ješto by každú okrasu jaká byla a v jaké váze muož Vaší svatosvaté Svatosti známo býti a nezdá mi se potřebné vyčítati. Toho jsú všickni soudce i vladaři izrahelského lidu pilně ostříhali a požívali až do Davida napřed domněného. Ten pak hnut jsa duchem vaším, Pane, najsvětější soudce, pilně přikázal kněžím, jáhnuom i knížatům, aby vzdali chválu před archou Pánu Bohu, každý podlé úřadu svého. A umyslil jest chrám Boha vysokého udělati. Ale že sobě prvé jest duom udělal, odložil jest Pán Buoh jemu do času syna jeho, aniž jest žádosti Davidovy zavrhl, by jemu chrám dělán býti neměl. Ale naplnil a dělati kázal a k tomu učinil syna jeho, Šalomúna, tak múdrého a vzácného, že před ním ani po něm nebyl jest král jemu rovný. A ten tepruv z té Múdrosti, kteráž teď stojí a s její radou všecky věci ty jest smyšloval, zřídil a zdělal a jeho posvětil. A žádosti jeho jsú všecky s hlasem Božím přirčeny přede všemi, když se modlil, že naplněny budou a v tom chrámě, ač kdy stalo se jest proti Bohu, co pokořili jsou se a uslyšováni a vysvobozováni z mnohých zámutkuov jsú. {Nabochodonozor zkazil chrám a císař Titus Vespezián}textový orientátor Až potom ten chrám okrasy své i kněžstva a jáhnuov svých jest zbaven skrze Nabochodonozora, jehož Jeremiáš plakal jest a velikým naříkáním naříkal. Po sedmdesáti letech rozpomenuv se Pán na chrám svuoj, jehož proroci pykali. Daniel prorok zvlášť zbudil duch Ezdráše, že dělal zase chrám Pánu a ten jest stál až do času Tita a Vespeziana, císařuov římských, kteříž ten chrám jsú zrušili a všecky okrasy Chrámu do Říma přenesli a tu při pokladech svých položili.
{Lež chválu novú vymyslila}textový orientátor I znajíc já, že již ten chrám konec vzal, podlé proroctví a slov Krista, co jsem měla jiného učiniti, než chrám Trojici svaté ve jméno Petra apoštola sem ustavila, k němu na místo Áronovo biskupa jsem nadala, místo jiných kněží židovských důstojnějších prelátuov sem najednala, mešních rúch, s věcmi i služeb tak ozdobných, jako kdy Šalomuon jsem vymyslila a nadělati kázala, tak a proto. Poněvadž v jednom místě chvála Boží sešla, aby v druhém místě chvála jeho nastávala. A poněvadž psáno jest: „Bude Jeruzalém nový.“ Pospíšila jsem také k tomu, aby Řím býti mohl město Páně.
