nich prospěch křesťanstvu činí, tuláci a žebráci učiniti se měli a nátiskníky a učitele lidu křesťanského na svá místa vsadili. Tu li by byla spravedlivost a dobrých skutkuov rozmnožení, příčinu na lid Boží dáti pohanuom k vladení. Protož nahlédni v dekret a v ustanovení doktorská, kterýchž až dotuďto ve všech slovích dlúhých svých nikdyž v ničemž nedotkla. Vím, že tě bodu v oči, tu tě tuším svrbí, i nesmíš tím hnúti, ať by příčes nebyl. Neb víš, co dí David: „Jak jsú vzácní kněží domu Božího.“ A on dí: „Miloval jsem okrasu domu tvého a neoddálil jsem se do Zákonu tvého.“ Protož způsob tento muoj všeho ustanovení a řeholi duchovní jest svatý a vzácný Bohu i lidem. A což víc k tomu a nad to by činěno, neb jináč bylo, bylo by proti Písmu a ustanovení Ducha svatého. Neb Kristus řekl učedlníkuom ve Čtení kancléře Božího k apoštoluom teď sedícím: „Mnohé věci měl bych vám mluviti, ale nyní nemuožte snésti, ale utěšitel, duch pravdy, kteréhož Otec pošle ve jméno mé, tenť vám zjeví všecky věci.“ Protož již sú zjeveny a mají držány býti. Neb prvotní církev byla jest sprostná a hloupá, toliko v lidech sprostných, ale již ji Pán učinil rozumnú a ozdobil perlami a drahým kamením, lidmi učenými a smyslnými, jakož Šalomún dí: „Ozdobil jest král milú svú korunu z kamení najdražšího.“ A David dí: „Viz dcerko, že požádal jest král krásy tvé, poď a seď a kraluj, jsúc ozdobena rúchem zlatohlavovým.“ I toť jsú oděvové té královny mužové smysluov ostrých, již mečem i Písmem brániti mohú.
Ale ty, paní Pravdo, nemajíc Písma, vždy mne i sestr mých dotýkáš slovy hanlivými, prokleté a zlé nás nazývající, snesliť jsme prvé pro poctivost stolice soudce našeho, ale již toho déle trpěti nemuožem, neb se vždy ctíti nechceš, ani v přísloví našim řečem rozumněti. Což ještě víme, budem mluviti, zdali se mníš najlepší a žes nikdy zlého nic neučinila, ani činíš. Věz, že jsi učinila, a muožeš tak zlá důvodně nazvána od nás býti, jako my od tebe. Toho důvod jest, že jsi vražednicí těl i duší zatracenice, a to činíš, ješto já nečiním.
{Ukrásti jestli hřích, či nic}textový orientátor Neb když se přihodí kterému svévolnému neb druhdy potřebnému něco učiniti, vzíti i ukrásti, jakož příhoda i druhdy potřeba své právo má, tu také s tím pryč postoupí, a bude ucházeti, neb poběhne, honiti jej budou. Ti, komuž škodu udělal, ten se bude lidí krejti a druhdy nemoha jich zniknouti, od lidí vidín bude, ale od těch nic, kdož jej honí, tuť přiběhnúc k těm, kteříž jej viděli, dějí li, viděli jste takového a takového. Tuto ti, jenž jej viděli kde. Uteku li se k tobě, Pravdě, co za odpověd jim dáti mají, hned jim díš, viděli, hyn, a tamto běží, ti jej stíhajíce popadnou s jistinou, hned jej oběsí, neb setnou, neb jinou ohavnú smrt učiní. Prvé, než podlé osudu jeho čas přijde smrti jeho. A mnohý by rád pokání činil, ani jemu k tomu přijíti nedají, než hned smrt jemu učiní, toť skrze tě přijde o zdraví života svého i o duši. Ale ti, jestli kteříž takového vidí, utekou se ke mně, já jim poradím. Rcete, že jste neviděli, ale slyšeli jsme od jiných, že tamto a tamto běží, na jinú cestu ukáži, a tak tomu zachován bude život i duše, kterýž na čas tím svú potřebu zděje. Potom zase lidem navrátí neb odloží a zaplatí a sám se pokaje, a časné smrti a ohavné nedojde. Také mnohý takový, když naň řeknou, učinils toto a toto, jestli tvú radu má, díš jemu: Poznaj se, ten dí a já vzal, tožť hned sám se odsúdí a na se ortel vydá, co třeba svědkuov neb narčení, poněvadž se zná, nuž s ním k smrti. Ale jestliže kdo žádá rady mé v takovém účiňku, já jemu dím: Nepoznávaj se, ale zapři. I druhdy mučen bude, mou radou čest svou, zdraví prodlení i duši zachovává.
{Skutkové Lži sou lepší než Pravdy}textový orientátor I teď súdce i každý v světě, kdož to slyší, znáti muože, že moji svědkové sú lepší a prospěšnější lidem než tvoji. A nad to též vražedlnice Pána Krista, kterýž se chtěl tebou vymluviti před Pilátem, jak jest řekl: „Já jsem se proto narodil a na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. A kdož z pravdy jest, hlas muoj slyší.“ A jakžto pověděl, hned víc tázán nebyl, kés jemu pomohla, an pro tebe zašel. Takéž
