jej v milosrdenství a v pokání doufaje a přestati nechce, již se nekaje, nemuož jemu odpuštěn býti zde ani tam. Neb v něm vždy jest a jest hřích ďábluov, ten ví, že muky za hříchy má a vždy se muože, proto hřích páše, k němu ponúká a přestati jeho nechce. I proto pokání míti nemuože, a tak zatracenec věčný jest. I též ti budou, kteříž též činí. {Hřícha pokání}textový orientátor Ale těm jest lékařství pokání a traňk a nápoj zdraví, kteříž jakž hřích poznají, že jsú jej učinili, hned jeho s pláčem želejí, svědomí sobě těžké činí, že sú Pána svého Boha rozhněvali a za to utrpení sobě učiní v skrušení života a zůstání své vuole. Tiť ku pokání přistupují, tiť božství s hříchy nerovnají, ale zlé své znajíc, v tom sobě méně světa hanbu váží, než zatracení věčné, aniž se ukazují býti hroby zbílenými povrchu a vnitř jest smrdutá mrcha. {Sluha má poddán býti pánům}textový orientátor Protož má poddán býti sluha pánuom svým, vuoli jeho čině. Neb sluha vuoli jiného čině, než pána svého, jaký muož sluha pána svého věrný nazván býti, jiného se přidržuje. Jakož ty Lži vedeš, aby sluha Pána a Boha našeho a soudce přesvatého slul a býti měl, maje rozkoš v tobě a sestrách tvých i nemá sluha Pána a soudce Boha našeho nazván býti, ale váš. Neb Kristus dokonávaje život svuoj, řekl jest neskrytě: „Kdož z Boha jest, hlas muoj slyší, ale vy z Boha nejste, proto hlasu mého neslyšíte.“ I již dokonale znáš, že ty žádného tovarystva, ani dílu s sestrami svými v služebnících Božích míti nemáš, ani muožeš, než služebníky tvé nalézti muožeš při ďáblu a andělech jeho. Tuť jest tovarystvo vaše a pust od zprávy a zlého nadšení tvého od obrazu Božího, neb Boha, jenž tě zplodil, rozhněvala jsi a zavrhla jsi Spasitele svého. Neb ač jej držíš, činíš proti Bohu, kdež proto pomsty neujdeš, v soudu spravedlivosti. A znáš, že jiná jest cesta tvá a jiná má. „Jakožto povýšená jsú nebesa od země, tak povýšený jsú cesty mé od cest vašich, dí Pán všemohúcí.“
Víc jsi pověděla, že ti, kdož zlé pře mívají, hanění sobě za obranu mají a berou. Bych tvá slova mluviti měla, toliko je připomínám. Znáš, že to hanění žádné není, kdož to jmenuje, což jest jako vy všecky od počátku světa, zlými ste od Boha i svatých jeho nazváni. A o vás Pán řekl Jeremiášovi prorokovi: „Povyš hlasu svého jako trúba a zvěstuj lidu mému ohavnosti jich.“ A dále dí: „Aniž zlost mezi vámi jmenována buď.“ To apoštol pověděl: „A protož, poněvadž v světě vlásti chcete a jméno své rozhlášené míti a s cnostmi se nesrovnávati, proč se za své jméno stydíte a nedáte sebe tím, což bez studu činíte, dotýkati, já vás jináč jmenovati nemohu, než ohavnými zlostmi, jakž ste křtění.“ {Lakomství nemá býti, kdo Petrovu stolici drží}textový orientátor Ale že vždy stojíte o potvorném lakomství, že jeho muož požívati ten, kterýž by stolici Petrovu držal. Chci k tomu mluviti dále a nechci na tvé jiné řeči nepotřebné, kterýchžs dotýkala k sestrám mým mluvěc, odpovědi dávati. Neb oni pro chytré řeči od zvyklosti, dobroty a mé podstaty neodstúpí. Ale kterak má lakomstva varováno býti, apoštol dí: „Kteříž chtí bohatí býti, upadnúť v pokušení a v osidlo ďábelské a v žádosti škodné.“ Neb lakomství není nic nešlechetnějšího. O témž apoštol Jakub dí: „Zboží vaše zetlelo jest, rúcho vaše od moluov snědeno jest, zlato a stříbro vaše zerzavělo jest a rez jeho vám svědectví bude a jísti budete maso vaše jako oheň.“ Toho máš ve Čtení svatého Matúše duovod, když Jakub a Jan stojíc o své nad jiné povýšení a mátě jich za ně prosila, aby seděli na pravici a na levici Kristově. Tehdy Kristus řekl v nich stavu kněžskému, neb je všecky k stavu kněžskému byl povolal, řka: „Nevíte, co prosíte. Na pravici seděti těm, jež jest Otec muoj připravil.“ „Králové zemští panují jim a ti, jenž moc mají, vladaři slovú, ale vy ne tak. Kdo z vás vyšší jest, buď jako sluha. Neb syn člověka nepřišel jest, aby jemu bylo slúženo, ale aby sloužil a dal svuoj život za mnohé.“ Tu máš veliký rozdíl mezi důstojenstvím světským a duchovním. Neb tu rozdělil světské od duchovního, kdež jest řekl: „Ale vy ne tak.“
