naučiti ráčil, jak se mají modliti, pověděl. „Otče náš, jenž jsi na nebesích, osvěť se jméno tvé. Přiď království tvé. Buď vuole tvá jako v nebi, i v zemi. Chléb náš vezdajší daj nám dnes. I odpust nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkuom. I neuvoď nás u pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.“
{Sedm rozdílů na Otče náš}textový orientátor I známo má býti všem, že v té modlitbě jest sedm rozdílů. První, kdež se dí: „Otče náš, jenž si v nebesích, osvěť se jméno tvé.“ Tu se oznamuje víra, že v toho Otce věří a k němu volá, jenž jest v nebesích a nás stvořil i také umořiti muož, a ten se má v nás mocí a divy svými osvětiti a že skrze jeho osvícení má se nám naše duše osvětiti. A kdož tak věří, ten v Boha právě věří. Druhá prozba: „Přiď království tvé.“ Totiž daj nám s sebú věčný příbytek, zde na světě vuoli tvú plniti a po smrti věčné spasení a v něm obývání navěky věkuov. Třetí prozba: „Buď tvá vuole jako v nebi, také v zemi.“ Aby žádný proti vuoli jeho svaté žádného hříchu nečinil zde na zemi, ale tak čistého svědomí byl, jako ti sú v vuoli jeho čistí, kteříž sou na nebi. Ničímž, což znají, proti Jeho svaté Milosti býti, svévolně nečiní. Čtvrtá prozba: „Chléb náš vezdajší daj nám dnes.“ Tu se prosí za poživení chleba nad podstatného a s věrou dobytého, neoplakaného, ani chleba hořkosti. Jakož proň naplakáno jest od synuov Božích, ani chleba rozkoší, aby nasytě břich nadýmal se, rozpuknúti se chtě obžerstvím mrzkým. Pátá prozba: „I odpust nám viny naše, jakož i my odpouštíme naším viníkuom.“ Co se prosí, nic jiného než našich zlostí buď všedních neb smrtedlných hříchuov zaviněných odpuštění a zvlášt všedních, ale smrtedlných, jaká prozba muož dostatečná býti, poněvadž je z úmysla lidé páší, jakož ty je Lži k tomu vedeš. I hodně pro si příklad dávajíc, jakož i my odpouštíme našim viníkuom, neb sami hřeší a viníkuom neodpouštějí, i též jím odpuštěno nebude, ale těm odpuštěno bude, kdož všedně hřeší z nějaké příhody, ale ne z vuole činí. Šestá prozba: „Neuvoď nás u pokušení.“ Aby nás Pán náš neuvodil v žádné pokušení, jímž by nás proti vuoli své vinné nalézti mohl, buď pokúšeje nás žádostmi zlými, pýchou, hněvem etc.cizojazyčný text, sedmi smrtedlnými hříchy. Neb budeme li tím od Jeho svaté Milosti pokušení a uvede nás v to pokušení, nebude bez viny, ani budem sluhy jeho, ale protivníci jeho. Sedmá prozba: „Ale zbav nás od zlého. Amen.“ Co jest horšího a muož nalezeno býti, než znáti hříchy, pro kteréž se svatosvatá Svatost hněvá, Pán najsvětější. A to sú ti, kteříž teď proti mně stojí a mně odpírají a se vždy protiví, s nímž kdož zůstane, nemuož chybiti pekla a obývání u věčném zatracení. I toť jest zřízená chvála, toť jest zřízená modlitba, toť jest zřízená prozba, toť jest zřízený skutek, ale nehlasové básnivých slov zřízených z lidských vtipuov. Ano, toť jest každý kardinál, biskup, nadto i bratr i sestra Pána našeho Ježíše, kdož činí vůli Boha Otce, jenž v nebesích jest.
{Ježíš neráčil víc naučiti, jako ty Lži mnoho si vymyslila zvukuov}textový orientátor By byl Pán náš Ježíš ráčil co míti jiného, byl by mohl dostatečněji vymysliti i naučiti, než který člověk smyslem vymysliti, jakož jsou od tebe vymyšlený mnozí zvukové hlasuov, zvonuov, varhanuov a pištěb i strun notných. I mouže Písmo proroka přivedeno býti, kdež se dí: „Ne mrtví chváliti budou tebe, Pane, ale my živí.“ Neb hlasuov mrtvých nežádáš, jako ti hlasové sou mrtví, o nichž dotčeno jest, ale v živém obrazu, kterýž jest stvořen ku podobenství vší Trojice svaté. A touť modlitbou mají se modliti všickni vyvolení Boží.
{Na pokání hřešiti}textový orientátor Při jiném dotklas, že jest k tomu pokání, aby se dosti Pánu Bohu stalo, i přirození. Co jest to slovo z tvých úst vyšlo, aby člověk v doufání pokání hřešil a hřích ku Pánu Bohu rovnáš. Zdali Písma neznáš, že jest psáno a řeč Božích úst: „Kdož zhřeší proti Otci, bude jemu odpuštěno, kdož proti Synu, bude jemu odpuštěno.“ {Hřích proti Duchu svatému}textový orientátor Ale kdo proti Duchu svatému ani zde, ani tam a ten jest to hřích, že věda jej člověk hříchem i činí
