[11]číslo strany rukopisu[34]popisek k obrázku: «Brána zavřěná Ezechielova»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek zjevno jest na zavřěné bráně. Zavřěnú bránu Ezechiel v duchu viděl, jenž nikdy na věky otevřěna býti nemohla. Hospodin sám chtěl skrze tu bránu jíti, v tom se zjevil obyčej divného porozenie. Rozumějž tehdy tomu, ktožkoli móž, že ne takež narozen Kristus, jakož my se rodímy, neb to div nenie, že otvierajíce bránu skrze ni chodímy, ale velmi divné jest skrze zavřěnú bránu projíti.

Šalomún také hospodinu chrám udělal, v němž duchovnie výštie blahoslavené panny znamenal. Chrám Šalomúnóv měl tři makovicě, skrze něž se znamenává[35]poslední slabika nadepsána, patrně jiným písařem na Mariji trojie[36]i nadepsáno koruna. Prvá jest panenská, nebo ona panenstvie prvá slíbila. Druhá jest mučedlničie, nebo ona mučedlnice na duši byla. Měla také korunu kazatelskú a učedlničí, nebo byla euvanjelist učedlnicě i apoštoluov. Chrám bieše vzdělán z mramoru bielého a okrášlen vnitř zlatem najčistčím a Maria bieše bielá bělostí přečisté čistoty a okrášlena vnitř zlatem svrchované laskavosti. Ó, kak krásné jest čisté pokolenie s laskavostí. Ó, kterak krásná jest Maria a okrášlena láskú i čistotú.[37]popisek k obrázku: «Chrám Šalomúnóv se třmi viežkami»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek V chrámě bieše točitý vzchod, po němž vzhuoru vstupováno, v Mariji bieše božstvie, skrze něž vstúpenie do nebes přichystáno. Ó, milostivý Jezu Kriste, daj nám zaslúžením tvé přesvaté matky vzhuoru vstúpiti do slávy boha otcě.

{O obětování[38] svaté Mařie a o zlatém stolu}marginální přípisek soudobou rukou; * interlineárně doplněno (nenáležité) koncové e

V dřevniem rozdielu slyšěli sme, kterak blahoslavená panna byla jest narozena. Potom slyšmy, kak do chrámu hospodinu obětována. Když od mateřiných prsí ostavena, starosty ji do chrámu přivedly, a by hospodinu slúžila a písmóm se naučila, biskupovi ji daly. O té panny obětování znamenalo se skrze zlatý stól slunečný v krajině, jenž slóve Zabulo. O částcě toho popisu na krátcě poslyšmy. Rybáři někací siet svú v moře pustili a příhodú divnú stuol zlatý vytáhli. Stuol ten všěcken bieše z zlata a velmi drahý a vidieše se každému v oči velmi krásný. Tu na březě morském chrám někaký bieše vzdělán a na čest slunci bieše posvěcen, jemuž se to pohanstvo modlilo. Do toho chrámu jest ten stuol nesen a slunci jako bohu, jemuž se modlili, jest obětován. Stuol ten po všem světu měl to příslovie, že obecně řečen byl stuol v Zabulo, v téj krajině.