[10]číslo strany rukopisumohli některak chlubiti. A což má hnijící člověk, jímž by se mohl povýšiti?

Vóní tohoto květa tvrdost zstydlého srdcě bude obměkčena a darem milostivosti k želení smutných rozšíří se. Závistivý vidě nad žádného truchlostí nesželí se, ale milostivý nad každého truchlostí smiluje se. Ktož tehdy přijme vóni týmž příkladem svého spasitele, milostivý a slitující jest nad truchlými po všě časy. Neb příkladem hospodina našeho Jezukrista pláče s plačícími a želí se nad trpějícími tak na duši, jakž na těle.

Ovocem tohoto květa nešlechetnost bývá zapuzena a darem uměnie a[31]nadbytečná spojka s lidmi sličného[h]sličného] ſliczne obieranie člověk bude naučen. Anebo zlobivý nemá žádného myslivého rozeznánie, a proto neumie dobrého a sličného s lidmi obcovánie, ale dar uměnie jest chutný a pokorný a učí dobré rozjímati a obcovati s lidmi protivnými. Ktož tehdy tohoto květa ovoce, točíš Kristových skutkuov chce následovati, z těch skutkuov naučí se s lidmi podobně obcovati.

Barvú tohoto květa dna lenosti a tesknosti k božie službě bývá zahnána a darem síly k utrpení člověk bývá posilněn. Neb žádný netrpí muky ani se stydí úsilím, ktož obezří tohoto květa, točíž ukřižovaného barvu. Poněvadž slon uzřě krev k boji jest udatnějí mnohem viece, člověk uzřě krev Kristovu k úsilí jest silnějí. Neb ktož nábožně vzezří na krev barvy ruožěné tohoto květa, vesele se hotuje a trpí po všěcky časy.

Potom o listí tohoto květa

Listím tohoto květa vodná nemoc lakomstvie bývá zahnána. A skrze dar dobré rady žiezeň po penězích bývá odvedena. Listie tohoto květa sú slova božie a Kristovo učenie, jímž radí zhrzěti časnými věcmi pro nebeské. Ktožkolivěk toto učenie pilně znamená, má tiem obdržěti v sobě duch dobré rady. Taký člověk netbá časných věcí shromažďovati, ale i toho, což má, hotov jest potřebným udávati.

Miezkú tohoto květa naplněnie lakoty bývá odtištěno a darem rozumu smysl ku poznání bývá obostřen. Neb miezka má barvu zelenú, jenž zrak učištije, a dar rozumu osvěcuje smysl ku poznání nebeských věcí. Lakotný nepoznává nebeských věcí, jediné zemské, ale dar rozumu učí po zemských věcech poznati nebeské. Jakož právě vidíme[32]opravil písař vyškrábáním nadbytečného znaku za druhým i, původně asi e, tj. v podobě vidieme čisté slunce a rozkošný květ, takež poznávámy čistého a rozkošného jich stvořitele.

Okušením tohoto květa kochánie smilné se ohoryčije a v daru múdrosti, točíš múdrého uměnie dušě kochá se. Neb když okusí člověk ducha svatého sladkosti, všecko tělesné kochánie má za hořkost. Jakož právě po okušení strdi nenie vonná chut krmě přirozená, takež po okušení[33]škrtnutý text daróv; škrt signalizován podtečkováním ducha svatého nevonie všěcka rozkoš tělesná. Ó, jaké množstvie sladkosti tvé, hospodine, již si zachoval všěm věrným bojícím se tebe.

O bráně Ezechielově a o chrámu Šalomúnově

Protož zěvno jest na prutu Ješe, z něhož vzešla jest Maria. Ale kterak jest kvietek vydala,