Konstancino[B8r]číslo strany rukopisupolim›konec komentované pasáže[i]polim] Konſtacynopolim, ustavěl, poslal přes moře k Pholovi, králi mouřenínskému, Germanika, svého vojska hejtmana, a smířil se s nim, píše mu o Chuset, máteř Alexandra Velikého, kterak by ji sobě vzíti chtěl za manželku a[j]a] a za královnou učinil by ji.

I přijav Phool listy od Germanika a vida, že přinesl přeštědré dary, náramně vesel byl. Tehdy vstal on, shromáždiv ze všech věcí mouřeninských, a vzav s sebou i dceru svou Chuset, bral se do Byzancium (kteréž nyní Konstantinopolis slove), maje s sebou třidceti tisíc mouřenínuov na cestě, a přijat jest od Byzy hned vně za mořem v Kalcedoní s velikou i přílišnou ochotností mysli. Dal také i dary hojné těm, kteříž s nim byli. I všel Phool vesele a dal dary veliké podlé řádu velikomocnosti své.

Kterak Romulovi, prvnímu římskému králi, žena od Konstantinopolim přes moře na loděch přinesena jest.

Kapitola 14.

I přijal král Byzas Chusetu, dceru krále mouřeninského, z kteréž narodila se mu dcera, kterouž i nazval jménem města Byzancí, kterouž pojal Romulus, kterýž i Armeleus sloul, král římský, a pro náramnou pěknost miloval ji velmi.

Romulus, první král římský podlé sv. Metudia, ač kroniky pokládají, že několik předešlo Romula.

Byl zajisté on i sprostný příliš a velikomyslný, a protož i v věně jejím manželském dal ji Řím. I slyšíce to panstvo, rozhněvali se naň. Tehdy porodila jemu Byzancia syny tři a názval prvorozeného jménem svým Armelem, druhého pak Urbanem a třetího nazval Claudiánem.

Armelus, prvorozený Romulův, druhý král římský.

I kralovali jsou ti tří, Armelus zajisté v Římě za otce svého Armelea, Urbanus pak v Byzancí, městě mateře své, ale Claudius v Alexandrí. Obdrželo pak símě Chuset, dcery Phoola, krále mouřeninského, království makedonské a římské a símě mouřenínské předejde ruce jeho Bohu podlé výkladu prorockého.

Římské císařství vzalo počátek od Chuset, kteráž byla dcera Phoola, krále mouřenínského.

Předzvě[C1r]číslo strany rukopisuděv