[72r]číslo strany rukopisui dojel šťastně do Prahy, a tak přijat byl duostojně, a té práce vlaské pozapomněv, potom šťastně zpravoval zemi. Potom císař všem pánuom vlaským i městóm nad Pávem nedaleko od Placenciť den sv. Martina dvuor slavný a veliký volal tu, kdež práva starých císařuov chtěl stvrditi a k tomu svá nová připsati, povolal Mediolánských v svú radu, ptaje se od nich, kterak by věrná a poslušná k sobě města vlaská mohl přivésti. Jenžto tuto odpověd jemu dali: Aby v každém městě ustanovil poručníky a moc svú, ješto potestáty slove, a konšely i přijal od nich přísahy, aby věrní a poslušní byli císařství. Tu řeč císař pochváliv, ve všem úmysle za chvíle chtě se o to přemysliti. A tak dvuor kdy dokonal, každý se domuov vrátil. A císař, kamž chtěl, po Vlaších bez překážky jel jest všudy.
Léta[273]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého sto LX. císař v tom městě, jemuž Alba řiekají, řiekají mezi vercelanským a šlanyským městě ob Vánoce kvasil. A tak, pamětliv jsa Mediolánských rady, poslal po vlaských městech posly své, zvoliv sobě k tomu Daniele, pražského biskupa, Remalda kancléře, Hermanna, verdanského biskupa, Otu hrabí z Řezna hercuka, Gvida, flandranského hrabě, jenž kázaní císařovo naplniv, stavili se v Kremonie, u Papie, u Placencí a v jiných městech ve všech v té straně.[274]zkomolený zápis Potom pak do Mediolána přibrav se, i svolali konšely a císařovo chtění a vuoli jim zjevili a oni prosili, aby jim na to pomysliti dal. A když čas tomu přišel, aby odpověd učinili, odpověděli sú, že toho učiniti, což císař chce, nechtí, ale však to chtěli učiniti, což na svém hantfeštu měli psáno, totiž aby toho, kohož by chtěli, oni volili a k císařovi neb k jeho poručníku přivedli, aby přísahal věren býti. A poslové títo tomu odpověděli, kterak oni sami
