[73r]číslo strany rukopisuZajtra pak rytieřstvo zdvihlo se oněm na pomoc. Ale ne po mnoho dnech přijel jim posel pravě, že hrad z kořen převrácen, a ktož na něm byli, zjímáni a nectně do Mediolána vedeni. Císař to uslyšav, zdvihl se do Landy, a kterak by se té smělosti zvetoval, myslil. A tak s tím opět všecka města vlaská svolal se vší jich mocí k oblehnutí Mediolána, proněžto potiežechu se korúhve císařovy. A takž pak bylo zjednáno a všecky brány mediolánské byly obleženy bez obrany. Hradové, kaštelové, vsi, tvrze byly skaženy tu v okolí[ey]v okolí] wolo. Císař pak podlé rady kremonenské a papienské jeden hrad Krema řečený velmi tvrdý a Mediolánským milý velmi s velikým množstvím oblehl, jenž ihned proti vyjedše boj počali, s obú stranú ranění, jetí i zabití mnozí byli, tak dlúho, až právě pro noc přestali. Tí s hradu mezi zdi utekli. Tu makrabě s Ankonie, udatný muž z císařovy strany, zabit. Zatiem císař do Landy se vrátil. Tu pak, vzev množství svých věrných s některými Papienskými, v noci stran Mediolána přitrhl. Tí pak Papienští tajně stáda jako chtíc zjímati, v noci přihnali k Mediolánu, jenž pochvátavše stáda i poběžiechu s tím, a u městě byl povyk tak, jakž šturmo, znamení dali. Proněžto vytekúc z města stáda, chtíc odjeti, Papienští někteří činíce, jako by běželi k císařovým stanovištím, v nich se tajili, blížiechu se. Proněžto tak běžíce někdy raněni, někdy zjímáni byli, Papienští však vše strpěli. Když pak přiblížili se k strážem, dali znamení císařovi, jenž ihned na pomoc s svým vojskem přitáhl na ně. A tak nemilostivě bylo jich mnoho raněno i zjímáno, kteréž svázavše jako psy provázky, vedli s sebú do Landy. To když se tak stalo, opět se vrátil k obležení hradu Kromy i oblehl jej tak tvrdě,