arci[71v]číslo strany rukopisubiskup od túto dvú biskupú před císaře byl přiveden, a tak od něho pokojným předpolíbením přijat a mezi arcibiskupy posazen. Potom pak dvanádcte konšeluov mediolánských bosými nohama, nahé meče nad svými hrdly nesúce, před císaře, an na súdné stolici sedí, brali se u pokoru. Z nichžto jeden jménem Obert konšel, muž múdrý, túto řečí mluvil jest a řka: „Zavinili sme, neprávě jsme učinili, hrdla naše moci a panství vašemu i pomstě vaší poddáváme.“ Císař pak, vzev od nich meče, sluhám dal a je na milost přijal.
Toho dne sv. Máří arcibiskup k službě se připravil tím obyčejem ambrozianským, a bíše tu muž jeden šedivý a poctivý v pozlatité kápi, korunu, berlu nesa v ruce pozlatitú, když okolo kostela chodili, jehožto činuov mnozí velmi divili se. Císař seděl na své stolici v své koruně drahé a divným dílem okrášlené, jenžto jemu král englický poslal byl. Tu jistú korunu vzev s hlavy své, králi Vladislavovi českému po takovém vítězství přede všemi knížaty z německých i z vlaských zemí poslal jest darem, aby jí tu při Boží službě okrášlen byl. To všecko když se dokonalo, každý se obrátil, kam kto zván, pokoji tomuto radujíce se. Císař, dav milost Mediolánským, k hradu tomu Mojce přitrhl s vojskem, ješto k císařově koruně od dávna příslušel, jakžkolivěk město od Papienských spáleno bylo. Král český obtížen jsa nemocí dosti velikú, po tak velikém úsilí odpuštění prosil. Jehož císař navštieviv, skrze Brixii výjezd jemu spuosobiv, a tak s tím kromě jiných daruov tisíc hřiven jemu dal zlata, ješto byl od Mediolánských vzal císař. Mediolánští pak jeho deseti tisíci hřiven střiebra darovali, Daniele biskupa císař u svého dvora obdržal a uprosil, protože vlasky uměl, byl užitečen, an se však odtáháše, protože měl zimnici. Tak u puol noci Vladislav s svým vojskem se hnul,
