Toho léta Přemysl v Heimburku s tú Margretú rakúskú svatbu měl jest, kterážto jsúci bezdětkyní pořekla na Přemysla, by on bez dítek byl. Tehdy Přemysl, porozuměv tomu, řekl k ní: „Daj mi jednu s svých dítek, a jednak uzříš, sem li bez dítek, neb nic v jednom létě.“ Jenž když povolila k tomu, vzal sobě Přemysl jednu dievku, jenžto nad jiné miloval, dceru jednoho pána z Kunrulga, tam z Rakús, s nížto ihned prvního léta měl syna Mikše, jehožto potom vévodú opavským učinil byl, neb před tiem Opava příslušela jest k Moravě, ale dána jest tomu Mikšovi, aby ji od Českého království u manství držal věčné časy. Měl jest pak potom s tú jistú tři dcery, z nichžto dal jednu dal pánu Strakoničeskému, druhú Vartymberskému z Druholce, třetí pánu Bočkovi z Kravař. A takž to bezdědičství ne jemu, ale jí bylo připsáno. To když se tak stalo, zvěděno jest to, že jest ona po smrti onoho Jindřicha jeptiškú byla stvrzenú zákona svatého Dominika v klášteře trenerenském. A tak bez odpuštění papežova za Přemysla šla byla. Proněžto když papež rozvod mezi nimi učinil byl, vrátila se ona zase do kláštera. Tak pak Přemysl tento jistý, nechtě země bez dědice, učiniti, pojal Kunhuntu, dceru Hostislavovu, krále bulgařského, jakž potom právěji bude pověděno o tom.
Téhož léta toho měsíce července, když po něm tak řečený súdí králuov v kostele sv. Jiří před Božími mukami snadně se modlil svým náboženstvím, z nohy toho jistého kříže krev se linula, jenžto jest sám svú rukú setřel.
Téhož léta a téhož měsíce špitál na mostě na čest sv. Duchu svatá Agnežka učinila jest a křižovníky s hvězdú tu posadila a všeho zákona zjednala, aby tu hlava byla.
Léta Božího tisícého CCLIII. král uherský s těmi pohany Kunány všecku Moravu kromě
