pojednán, zdvíhl se do Prus, a tu u Vratislavi Vánoce okvasil. K němužto tu bramburský vévoda přijel i jeli spolu do Prus.
Toho léta Inocencius papež umřel, na jehožto místo Alexander vstúpil.
Kterak Přemysl Prušany pobil a mnoho jim škod učinil a kterak své větší příběhy vedl ten jistý
Léta Božího tisícého CCLV. Vilém, král římský, když v německých zemích byl na vojně, od Frizonuov jest zabit. Toho léta kníže Přemysl s Brumem, biskupem olomúčským, s markrabí moravským, do Prus mocně vtrhše, nepřítelsky sú ji poplenili a zpálili a mnohé zbili, ani velikému, ani malému neodpustivše, mocnější pak a větší jsúce, slyšíce takovú slovutnost jméne knížete českého, se vší pokorú přišli před něho i s životy i sbožím se jemu dávajíce, jiežto když Přemysl dobrotivě přijal na milost, rozličnými radami i návody ke křtu svatému jich pobiedil. Proněžto dvě vévodě pruští Brum, biskup olomúčský, křtil jest. Z nichžto mocnějšího kníže křtil i vzděl jemu jméno své Otakarus a druhého křtil markrabě bramburský, i také dal jemu své jméno. Mnohé také pány jiné pokřtivše, svá jména jim vzdievali a v své rúcho drahé je obláčeli. Odtavad jeda Přemysl, slovutné kníže české, s oné strany té vody, jíž Pregr řiekají, k jedné hoře přijed, hrad a město založil, a tak k své paměti od svého duostojenství Králova hora nebo jinák Gungsperk obecným příslovím, i učinil tu kostel a stolici biskupovu na čest svatému Vojtěchu, jenž od Prušanuov umučen byl, i nazval to biskupství sabimienské biskupství. A takž po tom účinku, když se to tak stalo, to jisté Gunksperk se vší tú vlastí sabienskú, kdyžkolivěk proti pohanuom táhnú na které pobití, to město s maršálkem pruským
