a pánu svému nevěru učiniti.
Toho léta snad diábelském návodem, jenž nepřítel lidský, takový svár mezi Václavem králem a mezi synem jeho Přemyslem stal se, že synu svému musil vzdáti korunu, jediné sobě Cvikov, Loket a Most ostaviv. Ale že pro to pravé přísahy na ty smlúvy neučinil, ani se zavázal podlé práva, ale bezděky, potom těm smluvám jistým nechtěl jest povoliti otec. Toho času jeden pán jménem Boreš z Oseka, ješto s otcovy strany byl i držel ten hrad Mostských, Přemyslovi udatně jeho bránil tak, že Přemysl uzřev to, shromáždil veliké vojsko i přitrhl k němu i oblehl hrad silně. To když tak se dálo, zatiem ten jistý Boreš z Švamberka a se pány z Lemberka, shromáždiv vojsko těch Čechuov, kteříž králi přijeli, i také Němcuov z Míšně, na Přemysla v noci nepřátelsky udeřil jest. A tak z Přemyslových mnozí zbiti jsú. A Přemysl s svými, jenž spali byli, toho času s některými nahými preč jest utekl. Takž pak zatiem král Václav, sebrav z Rakús množství dosti veliké, znenáhla přibral se do Prahy a obdržal to město i popudil syna preč. Potom pak po mnohém rokování všecku zemi zase jest měl. Ale když k otcově byl milosti navrácen, přijel k němu, chtě s ním o svém stavu i o svých rozmluviti, jehož král na jednom hradě jménem Trsav jíti ihned kázal a tak pro kázeň na Přimdu tak jatého kázal donésti. Když pak otec pokoru od syna uzřev, porozuměl jest tomu, že netoliko syn jeho vinen jest byl, jakžto nešlechetný rádce. Takž pak ne po mnohých dnech syna vypustiv z vězení, některé nešlechetné rádce na Petříně dckú hlavy doluov srážeti jest kázal a druhé u městě ukrutně na kola zbíti. Mezi nimižto jako hlava byl jest Ctibor, jenž Múdrá hlava příjmím slul, ten jest, jakž pravie, na Petříně sťat. Potom pak král dal jest synu svému Moravu, i byli sú až do smrti otec s synem u pokoji živi.
