Petra byla se obdala, umřela jest toho měsíce června i jest pochována v lučském klášteře blízko od Znojma, kterýž jest byla sama založila, a potom z Lúky její kosti do Prahy sú přineseny a podlé muže jejího poctivě sú pochovány v Kostele pražském.
O povětšení Kostela pražského skrze Spytihněva a o jeho při tom také smrti
Létafootnote_reference Božího tisícého šedesátého Spytihněv, vévoda český, muž velmi nábožný, obránce a věrný súdce i dobrodince všech chudých lidí byl jest. Byl jest také velmi mysliv u přispoření služby Boží. A tak když jednú den svatého Václava, dědice českého, všel v kostel sv. Víta, jejž byl sv. Václav za svého zdravého života udělal, v němžto jeho svaté tělo odpočívá, znamenal jest, že k takému množství lidí, jenžto se tu utíkáchu Bohu na čest, a těm svatým, jenžto tu odpočíváchu, byl to kostel malý a úzký, v němžto se lidé směsknávati nemohli. Opatřil jest také i druhý menší kostel, ješto k tomu kostelu příležel, v němžto tělo sv. Vojtěcha chováno bylo, pomysliv o to velmi dobře, z dobrým rozmyslem ta jistá oba kostely dva malá zrušiti jest kázal, aby místo těch dvú svými náklady znova tak velikým svatým dědicuom českým jeden kostel hojný, veliký učiniti mohl. A tak pak ihned to umysliv, i nadél i našíř kostel založil jest.
O Vratislavovi, kterak jest po svém bratru povýšen byl u vévodství, a o jeho příbězích a o smrti Spytihněvově
Létafootnote_reference Božího tisícého šedesátého prvního Spytihněv, vévoda český, Božím chtěním a jeho svatú vuolí smrtí jsa nadstúpen, milostného svého zámysla, ješto byl zamyslil o Kostelu pražském, dokonati jest nemohl, jakž jest chtěl. A umřel jest Spytihněv, milostný a spravedlivý vévoda český, dobrodince veliký Kostela pražského, měsíce února léta šestého svého vévodství i pochován jest poctivě v Kostele pražském.
