radost jej středmá potká.
XLV. O ovniech. Perských a ejipských
Nalezne li kto ovni nebo kuoži srstnatú jelení, diel sbožie kniežecieho dosiehne. Pakli lanie, kněžny statka požive. Pakli volovú, mocného člověka peněz dójde. Pakli liščie, bohatstvie lstivého muže bude mieti. Pakli vlčie, zlodějské sbožie jemu se dostane. Pakli kozie, zbohatie s nemocí a s prací. Pakli zaječie, požive peniezkóv ženky těkavé.
XLVI. O lněniciech. Perských a ejipských
Nalezne li kto lněnice zdělané ve snách a vyčesané, dobude s prací sbožie. Pakli nalezne nezdělané ani vyčesané, s menší prací statku dosiehne. Pakli nalezne nití z těch napředené, větčieho dobude sbožie.
XLVII. O čalúniech. Indiských, perských a ejipských
Zdá li se komu ve spaní, by dóm svój čalúny nebo koberci krásnými obestřel, nalezne sbožie a radost i dóstojenstvie vedlé jakosti čalúnóv těch. Pakli jest v úřadě, kto to vidí, proměnu v lepšie duostojenstvie znamená to rozprostřenie. Pakli jest vetchost na těch koberciech, sbožie bude mieti bez duostojenstvie.
XLVIII. O složení čalúnóv. Indiských, perských a ejipských
Lepšieť jest rozprostřenie čalúnóv nežli složenie. Protož, složí li kto čalúny domu svého, smrt má ve dveřech. Pakli jedno vidí složenie, snazšie rozsúzenie bude, neb starost a bolest okazuje. Pakli spáleny je vidí, skuoro umře.
XLIX. O témž. Ejipských mudrcóv
Vidí li král, ano dýnice neb čalúni neb koberci sú rozestřeni v jeho domu neb v sieni, nová radost