[219v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea pad pokloni sě jemu. J9,39 I vecě jemu[451]jemu] navíc oproti lat., + ei lat. Ježíš: „Já sem přišel na tento svět na súd, aby[452]aby] ale rkp. kto sú neviděli, prozřěli sú, a kto vidie, ti oslnuli.“ J9,40 I uslyšěchu to[453]to] navíc oproti lat., + haec var. někteří z duchovníkóv, jenžto s ním biechu, i vecěchu[454]vecěchu] + ei lat.: „Zdali sme i my slepí také[455]také] navíc oproti lat.?“ J9,41 Vecě jim Ježíš: „Byšte byli slepí[456]slepí] slepi Kyas, neměli byšte hřiechu. Ale když[457]Ale když] Nunc vero lat. mluvíte řkúc[458]řkúc] navíc oproti lat., že vidíme, hřiech při vás[459]při vás] vestrum lat. ostane.“
Desátý
J10,1 „Věrně, věrně pravi vám, že ktož nevejde dveřmi do chléva ovčieho, ale jinudy vzejde, ten jest zloděj a lotr. J10,2 Ale kto vejde dveřmi, pastýř jest ovčí. J10,3 Tomu vrátný otevře a ovcě jeho hlas uslyšie a vlastních ovec povolá jmenitě i vyvede jě. J10,4 A když vlastnie ovcě vypustí, pójde před nimi a ovcě pójdú za ním, že jeho hlas znají. J10,5 Ale za cizím nepójdú, ale ot něho poběhnú, nebo neznají hlasu cizieho.“ J10,6 Ten příklad povědě[460]povědě] + eis lat., nemá var. Ježíš, ale oni sú neprorozuměli, co jest jim mluvil. J10,7 Protož jim vecě opět Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, že já jsem dveřě ovčie. J10,8 […]text doplněný editorem[461]…] Omnes quotquot venerunt, fures sunt, et latrones, et non audierunt eos oves lat. J10,9 […]text doplněný editorem[462]…] Ego sum ostium lat. Ktož skrzě mě vejde, bude spasen a vejde i vyjde a pastvu nalezne. J10,10 Zloděj nepřijde, jediné aby ukradl a zarazil a utratil. Ale[463]Ale] navíc oproti lat., + autem var. já sem přišel, aby jměli život a hojnějie[464]hojnějie] hoynye gey rkp., hojně jej Kyas jměli. J10,11 Já jsem pastucha dobrý. Dobrý pastucha dává svú duši za své ovcě. J10,12 Ale přípašě[465]přípašě] přípasie Kyas, točíš[466]točíš] et lat. jenž nenie pastucha pravý[467]pravý] navíc oproti lat., jehož nejsú vlastnie ovcě, uzřě vlka přijdúce, nechaje ovec uteče a vlk popadne a rozplaší ovcě. J10,13 A přípašě[468]přípašě] přípasie Kyas zaběhne, nebo přípašě[469]přípašě] přípasie Kyas jest a nepřídrží sě k ovciem. J10,14 Já jsem pastucha dobrý a znám své ovcě[470]ovcě] navíc oproti lat., + oves var. a znají mě mé. J10,15 Jakož mě jest znal otec, a já znaji otcě a duši mú kladu za své ovcě. J10,16 A jiné ovcě mám, ješto nejsú z tohoto ovčincě, a ty musím přivésti[471]přivésti] přivesti Kyas. A mój hlas usly[b]označení sloupcešie i bude jeden ovčinec a jeden pastucha. J10,17 Proto mě miluje otec, že já kladu svú duši a[472]a] ut lat., et var. opět ji přijmu. J10,18 Ižádný jie nevezme ote mne, ale já sám ot sebe položím ji. A sám ot sebe[473]sám ot sebe] navíc oproti lat., + a me ipso var. moc mám položiti duši svú[474]duši svú] eam lat., animam meam var. a opět mám moc přijieti ji. To přikázanie přijal sem ot svého otcě.“
J10,19 A tak[475]A tak] navíc oproti lat., + itaque var. sě jest opět stala róznicě mezi Židy pro tyto řěči. J10,20 I mluviechu z nich mnozí: „Běsa má a zabývá sě, čemu jeho poslúcháte?“ J10,21 Jiní mluviechu tato slova řkúc[476]tato slova řkúc] navíc oproti lat.: „Nenie tato řěč[477]tato řěč] Haec verba lat. běsa majícieho. Zdali běs móž oči slepých otevřieti?“
J10,22 I bylo jest posviecenie v Jeruzalémě a zima bieše. J10,23 I chodieše Ježíš v chrámě, v kruchtě Šalomúnově. J10,24 Tehdy jej obstúpichu Židé i vecěchu jemu: „Dokud naši duši béřeš? Jsi li ty Kristus, pověz [nám]text doplněný editorem[478]nám] nobis lat. zjěvně!“ J10,25 Otpovědě jim Ježíš: „Mluvím vám, a vy nevěříte. Skutci, kteréž já činím ve jmě otcě mého, dávají o mně svědečstvie, J10,26 ale vy nevěříte, nebo nejste z mých ovec. J10,27 Ovcě mé mój hlas slyšie a já jě znám i následují mne J10,28 a já jim dávám věčný život a nezahynú na věky a nepochvátí jich ižádný z mé ruky. J10,29 Otec mój což mi jest dal, najvětčí[479]najvětčí] maius lat., maior var. jest nade všěmi, a proto[480]proto] navíc oproti lat. ižádný nebude moci uchvátiti z ruky otcě mého. J10,30 Já a otec jeden svě.“
J10,31 Tehdy Židé zdvižechu kamenie, chtiece jej ukamenovati. J10,32 Otpovědě jim Ježíš: „Mnoho dobrých skutkóv ukázal sem vám ot mého otcě. Pro který skutek z těch mě kamenujete?“ J10,33 Otpověděchu jemu Židé: „Z dobrého skutku nekamenujem tebe, ale z porúhanie a proto, že ty jsa člověk, činíš sě bohem.“ J10,34 Otpovědě jim Ježíš: „Však jest psáno u vašem zákoně, že sem já řekl: Bozi jste. J10,35 A[481]A] navíc oproti lat. když jest ony nazval bohy, k nimžto božie řěč stala sě jest – a nemóže sě písmo rušiti –, J10,36 jehož jest otec poslal na svět a osvětil, a[482]a] navíc oproti lat. vy pravíte, že sě porúhám[483]sě porúhám] blasphemas lat.,blasphemo var. a diábla jmám[484]a diábla jmám] navíc oproti lat., že