XXI.
J21,1 Potom sě jest opět zjěvil Ježíš [905] Ježíš] + discipulis lat., nemá var. u mořě Tiberiadského. A takto sě jest zjěvil: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slóve Upřémný [906] Upřémný] Didymus lat., Upřemný Kyas , a Nathanael, jenž bieše z Chana galilejské, a syny Zebediášěva a jiná dva z jeho učedlníkóv. J21,3 Tehdy [907] Tehdy] navíc oproti lat. vecě [908] vecě] Dicit lat. jim Šimon Petr: „Já [909] Já] navíc oproti lat. jdu [910] jdu] gſu rkp. lovit ryb.“ Vecěchu [911] Vecěchu] Dicunt lat. jemu: „Pójdem i my s tobú.“ A vyšedše vstúpichu na lodí, a té noci nic neulovichu. J21,4 A když by ráno, stáše Ježíš na břězě, ale však nepoznachu jeho [912] jeho] navíc oproti lat. učedlníci jeho [913] jeho] navíc oproti lat., + eius var. , by byl Ježíš. J21,5 I vecě jim Ježíš: „Dietky mé [914] mé] navíc oproti lat. , zdali máte co vařenie?“ Otpověděchu jemu: „Nemámy [915] Nemámy] Non lat. .“ J21,6 I [916] I] navíc oproti lat., + autem var. vecě [917] vecě] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš [918] Ježíš] navíc oproti lat. : „Spusťte siet napravo přievoza a naleznete.“ Tehdy spustichu siet [919] siet] navíc oproti lat., + rete var. i [920] i] + iam lat., nemá var. nemožiechu jie vytáhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy onen učedlník, jehož milováše Ježíš, vecě Petrovi: „Hospodin jest.“ Šimon Petr, když uslyšě, že hospodin jest, přepása sě sukní (nebo bieše náh) i pusti sě u moře. J21,8 Ale jiní učedlníci pluchu (že biechu nedaleko ot země [921] země] + sed lat., nemá var. jako dvě stě loket), táhnúce siet ot miesta [922] ot miesta] navíc oproti lat. s rybami. J21,9 A když vyjidechu na zemi, uzřěchu řeřevie ležiece a rybu na něm položenu [923] položenu] položenú Kyas i chléb. J21,10 I [924] I] navíc oproti lat. vecě [925] vecě] Dicit lat. jim Ježíš: „Přineste těch ryb, ješto ste nynie nalapali.“ J21,11 Tehdy [926] Tehdy] navíc oproti lat., + Tunc var. šed Šimon Petr i vytěže siet na zemi, plnú velikých ryb, tři a paddesát ke stu. A když jest těch tak mnoho bylo, však [927] však] navíc oproti lat. sě jest nerozdřěla siet. J21,12 I [928] I] navíc oproti lat. vecě [929] vecě] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ Avšak ižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějiechu [930] nesmějiechu] audebat lat., audebant var. jeho otázati: „Kto jsi ty?“, vědúce, že hospodin jest. J21,13 A přišed Ježíš, vzem chléb dáváše jim, takéž i rybu. J21,14 To již třetie sě zjěvil svým učedlníkóm Ježíš, když jest vstal z mrtvých.
J21,15 A když obědváchu, vecě [931] vecě] dicit lat., dixit var. Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vecě [932] Vecě] Dicit lat. jemu: „Ovšem, hospodine, [b]označení sloupce ty vieš, že já tě miluji.“ Vecě [933] Vecě] Dicit lat. jemu Ježíš [934] Ježíš] navíc oproti lat. : „Pas berany mé.“ J21,16 I [935] I] navíc oproti lat. vecě [936] vecě] Dicit lat. jemu opět Ježíš [937] Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. : „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ [ Vece jemu ]text doplněný editorem[938] Vece jemu] Ait illi lat. : „Ovšem, hospodine, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě [939] Vecě] Dicit lat. jemu Ježíš [940] Ježíš] navíc oproti lat. : „Pas berany mé.“ J21,17 I [941] I] navíc oproti lat. vecě [942] vecě] Dicit lat. jemu třetie Ježíš [943] Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. : „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ I [944] I] navíc oproti lat., + Et var. zamúti sě Petr, že jest jemu třetie řekl: „Miluješ li mě?“, i vecě jemu: „Hospodine, ty všecko znáš, ty vieš, že tě miluji.“ Vecě jemu Ježíš [945] Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. : „Pas ovcě mé. J21,18 Věrně, věrně pravi tobě, když si byl mlazší, opasoval si sě a chodil si, kam si chtěl. Ale když sě ostaráš, ztiehneš svoji rucě a jiný tě opáše a povede tě [946] tě] navíc oproti lat., + te var. , kam ty nechceš.“ J21,19 To [947] To] + autem lat. jest pověděl Ježíš znamenaje, kterú smrtí má boha oslaviti. A když to povědě, vecě [948] vecě] dicit lat., dixit var. jemu Ježíš [949] Ježíš] navíc oproti lat. : „Podiž za mnú.“
J21,20 A [950] A] navíc oproti lat., + autem var. obrátiv sě Petr, i [951] i] navíc oproti lat., + et var. uzřě onoho učedlníka, jehož milováše Ježíš [952] Ježíš] + sequentem lat. , jenž [953] jenž] + et lat. jest otpočíval při večeři na jeho prsech a řekl k němu [954] k němu] navíc oproti lat., + illi var. : „Hospodine, kto jest, jenž tě zradí?“ J21,21 Protož toho když uzřě Petr, vecě k Ježíšěvi: „Hospodine, a co tento má učiniti [955] má učiniti] navíc oproti lat. ?“ J21,22 Vecě [956] Vecě] Dicit lat., Dixit var. Ježíš jemu: „Tak chci jeho ostaviti, doňadž sě nevrátím, co tobě tiem? Ty mne následuj.“ J21,23 Protož řěč ta vyjide mezi bratří, že ten učedlník neumře. A neřekl jest Ježíš jemu: „Neumře,“ ale: „Tak jeho chci ostaviti, doňadž nepřijdu, co tobě tiem?“ J21,24 Toť jest ten učedlník, jenž dává svědečstvie o tom i popsal jest toto, a viemy, že jest pravé jeho svědečstvie. J21,25 Jsú také mnohá jiná znamenie i skutci mnozí [957] mnohá jiná znamenie i skutci mnozí] alia multa lat. , jěžto jest činil a ukazoval [958] činil a ukazoval] fecit lat. Ježíš, že když by sě to všecko pořád psalo, zdá mi sě, že by tento svět nemohl chopiti a postihnúti [959] chopiti a postihnúti] capere lat. kněh, ješto by sě jměly [960] jměly] měly Kyas psáti.
