[215r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcektož jest přišel z nebe, nade všěmi jest, J3,32 a což jest viděl i slyšal, to svědčí, a jeho svědečstvie ižádný nepřijme. J3,33 Ale[104]Ale] navíc oproti lat., + autem var. kto přijme jeho svědečstvie, ten znamena[105]znamena] znamená Kyas, že jest pravý bóh spravedlný[106]pravý … spravedlný] verax lat.. J3,34 Nebo kohož jest vyslal bóh, ten slova božie mluví, nebo ne pod mieru bóh ducha dává. J3,35 Otec miluje syna a všecko jest poddal v jeho rucě[107]v … rucě] in manu lat., in manus var.. J3,36 A[108]A] navíc oproti lat. kto věří v syna, má věčný život, ale kto jest nevěren synu, neuzří věčného[109]věčného] navíc oproti lat., + aeternam var. života, ale hněv boží ostane na něm.“
Čtvrtý rozdiel
J4,1 Proto vzvěděv Ježíš, že sú uslyšěli duchovníci, že Ježíš viece učedlníkóv činí i křtí viece[110]viece] navíc oproti lat., + magis var. nežli Jan J4,2 (avšak Ježíš nekřtieše, nežli jeho učedlníci), J4,3 a[111]a] navíc oproti lat. opustiv Židovstvie, i jide opět do Galilee. J4,4 I musieše jíti[112]jíti] transire lat., ire var. skrzě Samaří.
J4,5 Proto přijide Ježíš[113]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. do města samaritského, ješto slóve[114]slóve] slove Kyas Sichar, podlé dvora, jenžto byl dal Jakub svému synu Jozefovi. J4,6 A tu bieše studnicě Jakubova. Tehdy Ježíš ustav na cěstě, sedieše[115]sedieše] + sic lat., nemá var. nad studnicí. A[116]A] navíc oproti lat., + autem var. hodina bieše jako šestá. J4,7 I[117]I] navíc oproti lat., + Et var. vyjide žena z Samařie, chtiec vody načtřieti. I vecě[118]I vecě] Dicit lat., Et dixit var. jie Ježíš: „Daj mi píti.“ J4,8 (A[119]A] enim lat., autem var. jeho učedlníci biechu otešli [do města]text doplněný editorem[120]do města] in civitatem lat., chtiec pokrmu kúpiti.) J4,9 I vecě[121]vecě] Dicit lat. jemu ta žena samaritská: „Kterak ty, když jsi Židem, ote mne píti potřebuješ, a já jsem žena samaritská?“ Však neobcují Židé s Samaritskými. J4,10 Otpověděv Ježíš i vecě jie: „By ty věděla dar boží, a kto jest ten, jenž tobě die: Daj mi píti, ty by snad prosila jeho a dal by tobě vody živé.“ J4,11 Vecě[122]Vecě] Dicit lat. jemu žena: „Pane, ani máš, več by načtřěl, a studnicě hluboká jest, otkad tehdy máš vodu [živú]text doplněný editorem[123]živú] vivam lat.? J4,12 Zdali jsi ty větčí našeho otcě Jakuba, jenž jest nám dal tuto[124]tuto] navíc oproti lat., + hunc var. studnici a sám jest z nie pil i jeho synové i jeho dobytek?“ J4,13 Otpověděv Ježíš vecě jie: „Každý, kto sě napie[125]sě napie] bibit lat., biberit var. této vody, opět bude žiezniv, ale kto sě napie vody, kterúž já dám jemu[126]jemu] + non sitiet in aeternum lat., nemá var., J4,14 bude[127]bude] sed aqua quam ego dabo ei, fiet lat., fiet var. v něm [b]označení sloupcestudnicě vody vzprúčné[128]vzprúčné] vzpručné Kyas u věčný život.“ J4,15 Vecě[129]Vecě] Dicit lat. k němu žena: „Pane, daj mi té vody, abych nežieznila ani sěm viece[130]viece] navíc oproti lat., + amplius var. chodila načierat[131]načierat] načěrat Kyas.“ J4,16 Vecě[132]Vecě] Dicit lat. jie Ježíš: „Jdi, zavolaj svého mužě a přiď sěm s ním[133]s ním] navíc oproti lat..“ J4,17 Otpovědě žena i vecě: „Pane[134]Pane] navíc oproti lat., mužěť nemám.“ Povědě[135]Povědě] Pouedie rkp., Dicit lat. jie Ježíš: „Dobře si řekla: Nemám mužě, J4,18 nebo si pět mužóv jměla a ten[136]ten] nunc lat., ješto jej máš, nenie tvój muž, a to si právě řekla.“ J4,19 I[137]I] navíc oproti lat. vecě[138]vecě] Dicit lat. jemu žena: „Pane, vidím, že jsi prorok ty. J4,20 Otcové naši klaněli sú sě na této hořě, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest miesto, kdež sě musíme klaněti.“ J4,21 Vecě[139]Vecě] Dicit lat. jie Ježíš: „Ženo, věř mi, že přijde hodina, že ani na této hořě, ani v Jeruzalémě budete sě klaněti otci. J4,22 Vy sě klaniete nevědúce čemu, a[140]a] navíc oproti lat., + autem var. my sě klaniemy tomu, jenž viemy, nebo spasenie z Židóv jest. J4,23 Ale přijde hodina, i nynie jest, když věrní modlitebníci budú sě klaněti otci v dušě i u pravdě. Nebo[141]Nebo] + et lat., nemá var. otec takých hledá, ješto sě jemu klanějí. J4,24 Duch jest bóh a ti, ješto sě jemu klanějí, v dušě i v pravdě musějí sě klaněti.“ J4,25 Vecě[142]Vecě] Dicit lat. jemu žena: „Viem, že vzvolenec přijde (jenž slóve Kristus), protož když ten přijde, ten nám všecko zvěstuje.“ J4,26 Vecě[143]Vecě] Dicit lat. jie Ježíš: „Já jsem, jenž mluvím řěč[144]řěč] navíc oproti lat. s tobú.“ J4,27 A inhed přijidechu jeho učedlníci i diviechu sě, že s ženú mluvieše, avšak ižádný nevecě: Co pytáš?, nebo: Co s ní mluvíš? J4,28 Tehda ta žena nechavši tu[145]tu] navíc oproti lat. vědra svého, jide do města i vecě[146]vecě] dicit lat., dixit var. těm lidem: J4,29 „Poďte a uzřite[147]uzřite] uzříte Kyas člověka, ještoť mi jest pověděl [všecko]text doplněný editorem[148]všecko] omnia lat., nemá Kyas, což sem učinila. Zdali on jest Kristus?“ J4,30 I vyjidechu z města a přijidechu k němu. J4,31 Zatiem prosiechu jeho učedlníci, a otázavše jeho, vecěchu jemu[149]a otázavše jeho, vecěchu jemu] dicentes lat.: „Mistře, jěz.“ J4,32 Ale on jim vecě[150]vecě] dicit lat., dixit var.: „Já mám krmi jiesti, jiežto [vy]text doplněný editorem[151]vy] vos lat. neviete.“ J4,33 Tehdy vecěchu učedlníci sami mezi sobú: „Zdali jest někto přinesl jemu jiesti?“ J4,34 Vecě[152]Vecě] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš: „Mój pokrm