nebo bieše zima, a shřieváchu sě. I bieše s nimi Petr stojě a shřievaje sě.

J18,19 Tehdy biskup otáza Ježíšě o jeho učedníciech i o jeho učení. J18,20 Otpovědě jemu Ježíš: „Já sem mluvil zjěvně světu. Já sem vždycky učil ve škole i v chrámě, kdež sě všichni Židé sbierají, a tajně sem ničehož nemluvil. J18,21 Co mne tiežeš? Otěž jich, kto sú slyšěli, co sem mluvil . Nebo ti vědie, co sem já pravil.“ J18,22 To když vecě, tehdy jeden z služebníkóv biskupových stoje , dal políček Ježíšěvi řka: „Proč tak otpoviedáš biskupu?“ J18,23 Otpovědě jemu Ježíš: „Když sem zle pověděl, učiň svědečstvie o zlém. Pakli sem dobřě pověděl , proč mě tepeš?“ J18,24 I posla jej Annas svázaného k biskupu Kaifášěvi.

J18,25 A tu stáše Šimon Petr shřievaje sě. Tehdy jemu vecěchu: „Zdali jsi ty z jeho učedlníkóv?“ On zapřě i vecě: „Nejsem.“ J18,26 Tehdy jeden z panoší biskupových, rodič toho, jemužto byl uťal ucho Petr, vecě : „Však sem já tě viděl s ním v zahradě.“ J18,27 Tehdy Petr opět zapřě a inhed kokot zazpieva.

J18,28 I přivedechu Ježíšě před Piláta na súd. A již bieše zjitra, a sami nevjidechu [ v radný dóm ]text doplněný editorem[797] v radný dóm] in praetorium lat., aby sě neoprznili, ale jedli přesnice. J18,29 Tehdy vyjide k nim Pilát ven i povědě: „Kterú vinu nesete proti tomuto člověku?“ J18,30 Otpověděchu jemu i vecěchu: „By on nebyl zlodějcě, neotdali bychom jeho tobě.“ J18,31 Tehdy jim vecě Pilát: „Vy jej vezměte a podlé vašeho zákona jej suďte.“ Tehdy jemu vecěchu Židé: „Nám nenie lzě ižádného zabiti.“ J18,32 Aby sě řěč Ježíšěva naplnila, ješto jest řekl znamenaje, kterú smrtí má umřieti. J18,33 Tehdy opět vjide Pilát do súdu, a povolav Ježíšě, vecě jemu: „Ty jsi král židovský?“ J18,34 Otpovědě Ježíš: „Sám li ot sebe [ to ]text doplněný editorem[799] to] hoc lat. mluvíš, čili jiní tobě o mně pověděli?“ J18,35 Otpovědě Pilát: „Zdali jsem já Žid? Tvój lid i tvoji biskupi podali sú tebe mně. Co si uči nil?“ J18,36 Otpovědě Ježíš: „Králevstvie mé nenie z tohoto světa. By bylo z tohoto světa králevstvie mé, tehdy by moji služebníci bránili mne , abych nebyl vdán Židóm. Ale již králevstvie mé nenie otsud.“ J18,37 I vecě jemu Pilát: „Tehdy jsi ty král?“ Otpovědě Ježíš: „Ty pravíš, že já jsem král. Já sem sě na to narodil a pro to sem přišel na svět, abych svědečstvie dával pravdě. Každý, ktož jest z pravdy, ten slyší hlas mój.“ J18,38 Vecě jemu Pilát: „Co jest pravda?“ A když to povědě, opět vyjide k Židóm i vecě jim: „Jáť ižádné viny na něm nenalézám. J18,39 Ale jest obyčej , abych vám jednoho propustil na veliku noc. Protož chcete li, propustím vám krále židovského.“ J18,40 Tehdy oni opět všichni vzvolachu řkúce: „Ne jeho, ale Barrabášě!“ A ten Barrabáš byl jest lotr.

Devátýnádctý

J19,1 Protož tehdy skrúti Pilát Ježíšě i bičěva. J19,2 A rytieři spletše korunu z trnie, vložichu na jeho hlavu a rúchem zlatohlavovým oděchu jej. J19,3 I chodiechu předeň a řiekáchu jemu : „Zdráv, králi židovský!“ I dáváchu jemu políčky. J19,4 I vyjide opět Pilát ven i vecě jim: „Toť, vám jej vedu ven, abyšte poznali, žeť ižádné viny na něm nenalézám.“ J19,5 (Tehda vyjide Ježíš, nesa trnovú korunu a zlatohlavové rúcho.) I vecě jim Pilát : „Toť, člověk!“ J19,6 Tehdy když jeho uzřěchu biskupi i služebníci, vzvolachu řkúce: „Ukřižuj, ukřižuj jeho!“ Vecě jim Pilát: „Vezměte vy jej a ukřižujte, nebo já na něm nenalézám viny.“

J19,7 Otpověděchu jemu Židé: „My mámy zákon a podlé zákona má umřieti, že sě jest činil synem božím.“ J19,8 A když tu řěč uslyšě Pilát, leče sě viece. J19,9 A opět všed do súdu, vecě k Ježíšěvi: „Otkud jsi ty?“ Ale Ježíš neda jemu otpovědi. J19,10 Tehdy jemu vecě Pilát: „Proč se mnú nemluvíš?