Zdali nevieš, že mám moc tě ukřižovati a mám moc propustiti tě?“ J19,11 Otpovědě Ježíš jemu: „Neměl by ty ižádné moci proti mně, byť nebyla dána z výsosti. Protož kto mě jest tobě dal, větčí hřiech má.“ J19,12 A odtud hledáše Pilát jeho propustiti. Ale Židé voláchu řkúce: „Propustíš li jej, nejsi ciesařiev přietel. Nebo každý, ktož sě činí králem, otpoviedá ciesaři.“
J19,13 Tehdy Pilát, když tu řěč [uslyše]text doplněný editorem[820]uslyše] audisset lat., <uslyšě> Kyas, vyvede ven Ježíše i sěde na stolici na tom miestě, ješto slóve Licostrates a židovsky Golgata. J19,14 A to sě dějieše u pátek před velikú nocí jako v šestú hodinu. I vecě Židóm: „Toť, váš král!“ J19,15 Tehdy oni vzvolachu: „Vezmi, vezmi a ukřižuj jej!“ Vecě jim Pilát: „Krále vašeho ukřižuji?“ Otpověděchu biskupi: „Nemámy krále, jedno ciesařě.“ J19,16 Tehdy dal jej jim, aby byl ukřižěván. I pojěchu Ježíšě i vyvedechu jeho.
J19,17 A on na sobě nesa kříž, vyjide na to miesto, ješto slóve Lebné a židovsky Golgata, J19,18 tu, kdež sú jej ukřižěvali a jiná dva s ním s obú stranú, a naprostřed Ježíšě. J19,19 I napsal jest Pilát jeho vinu i vstavil nad ten kříž. A tak bieše psáno: Ježíš Nazarenský, král židovský. J19,20 A to písmo mnozí z Židóv čtiechu, nebo to miesto bieše bliz ot města, kdež jest ukřižěván Ježíš. A bieše psáno židovsky, latině a řěcky. J19,21 Tehdy vecěchu Pilátovi biskupi židovští: „Neroď psáti: Král židovský, ale že jest řekl: Král jsem židovský.“ J19,22 Otpovědě jim Pilát: „Co sem psal, napsal sem.“ J19,23 Tehdy rytieři, když jej ukřižěvachu, vzěchu jeho rúcho (i učinichu čtyři diely, každému rytieři diel) a sukně. A ta sukně bieše nepošívaná, svrchu jedno všěcka zetkána. J19,24 I vecěchu mezi sobú: „Nerozdierajmy jie, ale losujmy o ni, čieť bude.“ Aby sě písmo doplnilo řka: Rozdělili sú sobě rúcho mé a o mé rúcho metali sú losy. A to jistě rytieři učinichu.
J19,25 I stojiechu podlé křížě Ježíšěva mátě a sestra jeho mateře, Maria Kleofova a Maria Magdalena. J19,26 Tehdy když uzřě Ježíš máteř stojiece i učedlníka, jehož milováše, vecě mateři své: „Ženo, toť, tvój syn!“ J19,27 A pak vecě učedlníku: „Toť, tvá mátě!“ A od toho času přije ji učedlník za svú. J19,28 Potom věda Ježíš, že již jest všecko dokonáno, aby sě písmo doplnilo, povědě: „Pil bych.“ J19,29 A tu bieše sud plný octa. Tehdy oni húbu plnú octa obloživše yzopem, podachu jeho ustóm. J19,30 Tehdy když vzě Ježíš ocet, vecě: „Dokonáno jest.“ A nachýliv hlavu, vypusti duch.
J19,31 Tehdy Židé (že bieše pátek), aby neostala těla na kříži v sobotu (že bieše veliký den sobotní), prosichu Piláta, aby ztlúkli jich kosti a dolóv sebrali. J19,32 Protož přišedše rytieři, prvnieho zbichu hnáty i druhého, ješto bieše s ním ukřižěván. J19,33 Ale k Ježíšěvi když přijidechu a uzřěchu jeho již umřěvše, nezlúpachu jeho hnátóv, J19,34 než jeden z rytieřóv oštěpem jeho bok otevřě a inhed vyjide krev a voda. J19,35 A jenž jest viděl, ten svědečstvie dal jest a pravé jest jeho svědečstvie. A on vie, že pravdu mluví, abyšte i vy věřili. J19,36 Nebo sě jest to stalo, aby sě písmo naplnilo: Kosti nezlúpáte nebo neumenšíte z něho. J19,37 A opět jiné písmo praví: Uzřie, jehož sú zakláli nebo v kohož sú bodli.
J19,38 Pak potom prosil jest Piláta Jozef z Arimatie (proto nebo bieše učedlník Ježíšiev, ale tajný pro strach židovský), aby sňal tělo Ježíšěvo. [I přepusti Pilát. Tehdy přišed sně tělo Ježíšěvo]text doplněný editorem[850]I přepusti Pilát. Tehdy přišed sně tělo Ježíšěvo] Et permisit Pilatus. Venit ergo, et tulit corpus Iesu lat.. J19,39 A také přijide Nikodemus, jenž bieše přišel k Ježíšěvi v noci najprvé, nesa směsici myrry a aloe, bezmála sto liber. J19,40 Tehdy vzemše tělo Ježíšěvo, obinuchu je prostěradly s drahými mastmi, jakož jest obyčej Židóm hřésti sě. J19,41 I bieše na tom miestě, kdež jest ukřižován Ježíš, zahrada a v zahradě nový rov, v němžto jest ještě ižádný nebyl
