položen. J19,42 A protož tu pro pátek židovský, že bieše bliz, v rov vložichu Ježíšě.

Dvadcátý rozdiel

J20,1 Pak v jednu sobotu Maria Magdalena přijide ráno k rovu, a ještě bieše tma, i uzřě kámen otvalený ot rovu. J20,2 Protož běžiec i přijide k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož milováše Ježíš, i povědě jima: „Vzěli sú hospodina z rovu a neviem, kde sú jeho položili.“

J20,3 Tehdy vyjide Petr i onen jiný učedlník i jdiešta k rovu. J20,4 I běžiešta spolu, ale onen jiný učedlník předběže rúčejie Petra i přijide rúčejie k rovu. J20,5 A když sě vchýli, uzřě prostěradla položena, ale sám nevjide. J20,6 Tehdy přijide Šimon Petr stíhaje jej i vjide v rov i uzřě prostěradla položena J20,7 a pásnici, ješto jest byla na jeho hlavě, ne s prostěradly položenu, ale rózno zavinutu na jednom miestě. J20,8 Tehdy také vjide i onen učedlník, jenž bieše prvý k rovu přišel, i uzřě i uvěři. J20,9 Nebo ještě nevědiechu písma, že jest on musil z mrtvých vstáti. J20,10 Pak opět otjidechu učedlníci i mluviechu sami k sobě.

J20,11 Ale Maria stáše vně před rovem plačíc. A když plakáše, schýlivši sě vezřě v rov J20,12 i uzřě dva anjely u bielém rúšě sediece, jednoho v hlavách a druhého v nohách, kdež bylo položeno tělo Ježíšěvo. J20,13 Tehdy vecěchu jie oni: „Ženo, co pláčeš?“ Vecě jim: „Nebo sú vzěli hospodina mého a neviem, kde sú jej položili.“ J20,14 A když to povědě, obráti sě za sě i uzřě Ježíšě stojiece, ale nevěřieše, by byl Ježíš. J20,15 I vecě jie Ježíš: „Ženo, co pláčeš? Koho hledáš?“ A ona mnieci, by byl zahradník, vecě jemu: „Pane, zda si ty jej vzal, pověz mi, kdežs jej položil, ať já jeho vezmu.“ J20,16 Vecě jie Ježíš: „Maria!“ Ona sě obrátivši, vecě jemu: „Rabi!“ (ješto slóve: Mistře). J20,17 Vecě jie Ježíš: „Neroď sě mne dotýkati, nebo sem ještě nevstúpil k mému otci. Ale jdi k mé bratří a pověz jim, že vstupuji k mému otci i k vašemu otci, k bohu mému i k bohu vašemu.“ J20,18 I přijide Maria Magdalena, pravieci to učedlníkóm, že sem zajisté viděla hospodina a to mi jest pověděl.

J20,19 A když by pozdě v jednu neděli téhož dne a dveřě biechu zavřěny, kdež sě biechu učedlníci sebrali pro hrózu židovskú, přijide Ježíš i sta naprostřěd jich i vecě jim: „Pokoj vám!“ J20,20 A když to vecě, ukáza jim rucě i bok. Tehdy sě vzradovachu učedlníci viděvše hospodina. J20,21 A opět jim vecě: „Mír vám! Jakož mě jest otec poslal, a já vás posielám.“ J20,22 To když vecě, dunu na ně i vecě jim: „Přijměte ducha svatého u vás. J20,23 A komuž otpustíte hřiechy, budú otpuštěni, a jimžto zadržíte, budú zadržěni.“ J20,24 Tehdy Tomáš, jeden ze dvúnádcti, jenž slóve Upřémný, nebyl jest s nimi, když jest přišel Ježíš. J20,25 I vecěchu jemu jiní učedlníci: „Viděli smy hospodina.“ A on jim vecě: „Poňadž neuzřím v jeho rukú probodenie hřěbového a nevčiním mého prsta u miesto hřěbové a nevložím své ruky v jeho bok, neuvěřím.“

J20,26 A po osmi dnech opět biechu jeho učedlníci pospolu vnitř a Tomáš s nimi. I přijide Ježíš dveřmi zavřěnými i sta na prostředcě i vecě: „Pokoj vám!“ J20,27 A pak vecě Tomášovi: „Včiň sěm svój prst a ohlédaj moji rucě, a přičině svú ruku, siehniž u bok mój a neroď býti nevěrný, ale věrný.“ J20,28 Otpovědě Tomáš i vecě: „Hospodin mój i bóh mój!“ J20,29 Vecě jemu Ježíš: „Tomáši, protože si mě viděl, uvěřil si. Ale blažení, ješto sú neviděli, a uvěřili.“ J20,30 I jiných mnoho divóv učinil jest Ježíš mezi svými učedlníky, ješto nejsú popsáni v těchto knihách. J20,31 Ale toto jest psáno, abyšte věřili, že jest Ježíš Kristus syn boží, aby vy uvěřiec jměli život věčný ve jmě