ozračen. J17,11 A již nejsem na světě, ale tito jsú na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, schovaj jě ve jmě tvé, jěžto si mi dal, aby byli jednota jako i vě. J17,12 Když sem byl s nimi, já sem jě choval ve jmě tvé. Jěžto si mi dal, já sem jich ostřiehal a ižádný jest z nich nezahynul, jediné syn ztracený, aby sě písmo naplnilo. J17,13 A již k tobě jdu a toto mluvím na světě, aby jměli radost mú naplněnu sami v sobě. J17,14 Já sem jim dal tvú řěč, a svět jich nenávidí, nebo nejsú z tohoto světa, jakož já nejsem z tohoto světa. J17,15 Neprosím, by jě vzal z světa, ale by jě zachoval ot zlého. J17,16 Nebo nejsú z tohoto světa, jakož i já nejsem z tohoto světa. J17,17 Osvěť jě u pravdě. Řěč tvá pravda jest. J17,18 Jakož si ty mě poslal na svět, a já sem jě poslal na svět J17,19 a za ně posvětím sám sě, aby i oni byli posvěceni u pravdě.“

J17,20 „Netoliko za ně prosím, ale i za ty, ješto uvěřie u mě skrzě jich slovo, J17,21 aby všichni byli v jednotě, jakož jsi ty ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás a svět uvěřil, že si ty mě poslal. J17,22 A já ozračenie, kteréž si mi dal, dal sem jim, aby byli v jednotě, jakož i vě v jednotě jsvě, J17,23 já v nich a ty ve mně, aby byli svrchováni v jednotě a svět poznal, že si ty mě poslal a miluješ jě jako i mě. J17,24 Otče, kteréž si mi dal, chci, aby byli se mnú tu, kdež já jsem, aby viděli mé ozračenie, ješto si mi dal, a miloval si mě před ustavením světa. J17,25 Otče spravedlný, svět jest tebe nepoznal, ale já sem tě poznal a tito sú tě poznali, že si ty mě poslal. J17,26 A učinil sem jim známo tvé jmě a známo učiním, aby ta milost, kterúž si milostí mě miloval, v nich ostala a já v nich.“

Osmnádctý

J18,1 To když vymluvi Ježíš, vyjide s svými učedlníky za potok Cedrový, kdež bieše zahrada, v nižto on vcházieše i učedlníci jeho. J18,2 I vědieše Jidáš, jenž jeho zrazováše, to miesto, nebo Ježíš často tam chodieše s svými učedlníky. J18,3 Tehdy Jidáš, pojem zástup ot biskupóv a ot duchovníkóv jich služebníky, přijide tam s laternami i s pochodněmi i s oružím. J18,4 A tak Ježíš věda všecko, co sě má státi nad ním, pojide proti nim i vecě jim: „Koho hledáte?“ J18,5 Otpověděchu jemu: „Ježíšě Nazaretského.“ Vecě jim Ježíš: „Já jsem.“ I stáše tu Jidáš s nimi, jenž jeho zrazováše. J18,6 A když jim vecě: Já jsem, otstúpichu za sě i padechu na zemi. J18,7 Tehdy jich opět otáza: „Koho hledáte?“ Tehdy oni vecěchu: „Ježíšě Nazarenského.“ J18,8 Otpovědě jim Ježíš: „Řekl sem vám, že já jsem. A pakli mne hledáte, nechajte těchto otjíti.“ J18,9 Aby sě naplnila řěč, ješto jest řekl, že kteréž si mi dal, ižádného sem z nich neztratil. J18,10 Tehdy Šimon Petr maje meč, vyně jej i udeři panoši biskupovu i utě jemu pravé ucho. A bieše jmě panoši Malchus. J18,11 Tehdy vecě Ježíš Petrovi: „Včiň svój meč v nožnicě. Kalich, kterýž mi jest dal otec, nechceš, abych jej pil?“ J18,12 Tehdy zástup i tribuni i sluhy židovské polapichu Ježíšě i svázachu jej.

J18,13 I přivedechu jej k Annášěvi najprvé; a ten bieše test Kaifášiev, jenž bieše biskupem toho léta. J18,14 A ten jest byl Kaifáš, jenž bieše dal radu Židóm řka, že jest hodné, aby jeden člověk za lid umřěl.

J18,15 A jdieše za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. Ale ten učedlník bieše znám biskupu i vjide s Ježíšem do sieni biskupovy. J18,16 Ale Petr stáše vně před dveřmi. Tehdy vyjide ten učedlník, jenž bieše znám biskupu, i vecě vrátné i uvede Petra. J18,17 Tehdy vecě Petrovi služebnicě vrátná: „Zda jsi ty z učedlníkóv toho člověka?“ On vecě: „Nejsem.“ J18,18 I stáchu panošě i sluhy u řeřěvie,