Voda odpoviedá.
Voda vece vínu tak:
‚Ty toto dobře vieš však,
protož sem já toto sama učinila,
nebo jsem vieře vrata otevřela,
[290] kdyžto sem syna božieho, Jezukrista,
v Jordáně křtila od Jana Baptista,
podobenstvie Starého zákona skonala;
toť jsem všechno dokonala,
kdyžť jsem tekla z jeho boka,
[295] vše pro hřiešného člověka.
Protož užitečnať jsem tu byla,
hřiechy lidské jsem omyla;
nenie liť mně pak toho chvála?
Kéž se vínu tato čest stala?‘
Víno odpoviedá.
Víno vece: ‚Znám to také,
protož pomohuť toho také:
skrze tě a tvé poskvrněnie
majíť duše své utěšenie;
[305] hřiešnýmť jest smyta jich vina
milostí Jezukrista, božieho syna,
skrze mě vše spravedlivější
k tomu přijímá i zvolenější.
Čte se, že jest toto víno bylo,
[310] o němž jest tak psáno bylo:
‚Toť krev má a z boka jest mého
vylita pro člověka hřiešného.‘‘
Voda odpoviedá.
Voda vece vínu take:
[315] ‚Však nejsi potřeby veliké,
viece dobré lidi oklamáváš,
nežli jim užitka dáváš.
Milé víno! To li jest tvá moc,
že tě mnohý pije přes moc?
[320] Potom zítra bláznem bude,
pak za tři dni toho nenabude,
na svém životě téjto škody,
zaplatíť tyto hřiešné hody.
Vodať jest mátě všie země,
[325] živého všeho stvořenie;
protož jsem matka všie skrovnosti,
každému dám darmo dosti:
suchým lúkám odvlaženie.
k tomu dědinám rozpařenie.
[330] Vínoť, tebe málo ulévají,
jedinéť tebú pochlebují.‘
Víno odpoviedá.
Víno odpovědě tomu:
‚Protož což dieš, vodo, k tomu?‘
[335] Mezi tiem na ni velmi křiče:
‚Milá, stul kabelku a mlč viece,
nemluv tak hrdě o tom!
Však máš chvály málo potom.
Proto li, žes svěcena v kostele?
[340] Však tě pie kráva, takéž tele,
k tomu zvieřata tě lokají,
nebo tě sobě lacino mají:
čím na světě viece čeho jest,
tiem ta věc lacinějí jest.
[345] Protož já z svého kořene
jdu do čistého stvořenie;
v čistém orudí já přebývám,
v životě svój přébytek mám.‘