Ktožť mnoho chtie jmieti, strachť jest, byť světa tohoto nemilovali a hřiechem nebyli porušeni. Neb jakož die svatý Pavel: Ktož chtie bohati býti, ve mnohá padají pokušenie a v škodná a v osídla, ješto topie lidi v zatracenie. Třetie znamenie panenstva hlas čistý; neb porušené bývají hlasu hrubějšieho. V tomto pak duchovném panenstvu čistým hlasem móžem sladké řeči o Bohu a o nebeském královstvu rozuměti a slova k Bohu čisté modlitvy. A ež nebeský chot rád ten hlas slyší od své choti, die k ní v kantikách: Vzní hlas tvój v mú uší, hlas tvój sladký. A proti tomu, ktož jen o zemských světských a tělesných mluví věcech, znamenie jest, ež jsú jich duše porušeny milostí těch hrubých věcí. Jakož die Izaiáš: O zemi mluvíš a tvá řeč vzdy hlas vydává, jako vól myče jen k zemi. A zdali to ten hrubý hlas nenie, když kto vzdy jen mluví o dědinách, o penězích a o jiných světských věcech neb tělesných? Ano j’ to pověděl i sám Kristus, ež ktož jest z země, o zemi mluví. Neb z toho usta, jehož jest plno srdce, řeč dávají. A to sem řekl na ten úmysl, aby každý, ktož slyší to neb čte, opatřil sě po těch znameních, jest li hoden, by jej Kristus v svú milost přijal jako chot svú chot. A uzří li, ež nenie toho všie věcí hoden, učisť sě a připrav s pomocí daru božie milosti, donidž jmá čas, donidž nás nevytáhne na břeh nevod onen. Neb takť jest, jakož die svatý Řehoř, ež mezi duchovným nevodem a mezi rybím tělesným jest taká proměna, ač i táhne každý k břehu svému, ež tělesný nevod, jakéž ryby zachytí, zlé neb dobré, vytáhne k břehu, ale nevod duchovný zajde nás, a my zlí, a dřéve než nás vytáhne na břeh, móžem, obrátiec sě k Bohu, dobrými býti a k věčnému královstvu hodni nebeskému. Jehož dopomoz nám, Hospodine. Amen.
O svatém Tómě.
Řeč múdrých jest jako ostnec. Tato slova psaná jsú v knihách Múdrosti. A když tento svatý apoštol jest z těch jeden, ješto j’ je Kristus vybral z světa a naučil múdrosti z nebes, neslušie slov jeho vážiti lehce, ale má jako ostnec řeč jeho nás pobádati. I nalézáme ve čtení svatém čtyři rčenie znamenitá, ješto j’ vyřekl svatý Tóma, ješto chcem li
