Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<9r10r10v11r11v12r12v13r13v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

v proročství, ež zahladí amalechitské. Amalech tolik sě die výkladem, jako by řekl krvoliz, točíš ješto krev líže, a ty znamenává, ješto nemohú skutkem tělesné žádosti syti býti, ale jen jako jich polizujíc, oblibují to, k němuž táhne tělesná žádost, jako když někto líže rožeň, ač sě jest pečeně jemu i nedostala, a jako by vlk lačný, jho nalezna, ješto jím voly spřáhají, polzal jeho v té žádosti, ež by rád najedl sě těch volóv, ješto tiem jhem spřeženi byli. Tiť nejsú dóstojni Jezukrista. Druzí také mohú ke vdově připodobnáni býti, ješto mají vdov něterých v tom obyčej, ež vdova, jakž sě jí malé nahodí protivenstvie, bude řéci: Bych jměla muže, já bych tohoto netrpěla; a snad by s mužem trpěla viece. Takéž někto pustiec od světa, chtiec neb nechtiec, budú po světu vzdy túžiti, a jakž je v čem potká malá nechut, bude sě jim zdáti, by nic jich nechutného, by v světě byli, nepotkalo, aneb toho zapomněvše, co j’ je dřéve potýkalo, aneb nejměli li sú činiti s světem, nevědúc, co nesnadností bývá na světě. V tom podobenství lid židovský byv v Ejiptě v hoři, vyšed z Ejipta, majíc rozkošný pokrm mannu, vzeli k ní mrzkost a túžili po Ejiptu. Protož chcem li býti hodni Jezu Krista, nejmějme těchto vdov nemúdrých obyčejóv; zavrhúc to, co k světu slušie, táhněm sě k tomu, bychom v milosti byli s Hospodinem.

Skrze tu, ješto j’ muž ji odehnal od sebe a odlúčil, ty móžeme znamenati, ješto svět hrdá jimi a odlúčil je od sebe proti jich vóli. A ty, jako i ony, ješto sě skrze vdovy znamenávají, budú li po světu vzdy túžiti a k Bohu sě neobrátie, hubenějšé budú svého lidu, táhnúc sě k světu, an hrdá jimi. Ale obrátie li k Bohu všicku svú mysl, zčastné by bylo to jich neščestnie, ež by tak svět hrdal jimi. Neb tak mnohé Bóh obracije k sobě, ješto by v bujnosti, a svět majíc po své vóli, netbali Boha.

Skrze zlú, šerednú kóži ta sě duše znamenává, ješto j’ již tak ohýrala, ež hřiechu neváží za hřiech a k šeředství hřiecha nemá studu, a hotova přijieti zlých duchóv šepty, když ji k kterému hřiechu podněcijí, jakož jest to zlých kóží, nectných žen obyčej vláští. A to j’ jisté, ež nemóž to nadlúze tráti, by mohla ctnú slúti, kteráž ráda slyší šepty

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).