[8v]číslo strany rukopisujeden: „Nepřimiešuj se k tvým nepřátelóm, neb učiníš li co zlého, spamatujíť a zachovají k tvé hanbě. Pakli co dobře učiníš, ve zléť obrátie.“ A tak všudy a se všemi máš opatrně mluviti, neb mnozí zdají se přietelé, a jsú nepřietelé. A jakož radí Šalomún[ag]Šalomún] Sſalo řka: „Nevychoď s neznámými na cestu, a pakliť neznámý postihne tě a přitovařiší se tobě, nechoď s ním, ale pořekni se jinam jíti, než jsi umienil. A bude liť oštiep mieti, jdi jemu z pravé strany. Pakliť ponese meč, jdi jemu s levé strany.“ Třetie, při tom slóvci KOMU znamenaj, komu[ah]komu] komn chceš mluviti, mudrému li, čili bláznu. Neb die Šalomún[ai]Šalomún] Sſalo: „Nemluv k sluchu bláznivých, neb pohrzejí múdrostí výmluvy tvé.“ A jinde týž[aj]týž] tijež Šalomún[ak]Šalomún] Sſalo: „Muž múdrý bude li mluviti s bláznem, ani hněvem, ani smiechem neukrotí řečí jeho.“ Týž[al]Týž] Tijež jinde: „Blázen nepřijme [9r]číslo strany rukopisuřeči múdré, jediné leč povieš to, což se jemu líbí.“ K témuž Šalomún[am]Šalomún] Sſalo jinde: „Jako s usnulým mluví, ktož rozprávie múdrost bláznu, neb po skonání řeči otieže se, co jest mluveno.“ Viz také, aby nemluvil s posmievačem. Neb psáno jest: „Nemievaj tovařistvie s posmievačem ani rozmluvanie ustavičného, neb osidlo jest tovařistvie jeho a pohrdánie tebe ochotnost jeho.“ Šalomún[an]Šalomún] Sſalo: „Netreskci posmievače[ao]posmievače] poſwiewače, neb upadneš v nenávist jeho. Ale treskci múdrého a zamiluje tě.“ Seneka: „Ktož treskce posmievače, sám sobě křivdu činí, a ktož káže zlého, sám sobě škody dobývá.“ Také viz, aby nemluvil s blekotným ani s svárlivým, neb die David: „Muž mluvný a blekotný neobydlí se v zemi.“ A jinde: „Mrzký jest všemu městu člověk blekotný, a ktož všetečný jest v řeči, mno[9v]číslo strany rukopisuhých nemilostník bude.“ K témuž jiný: „Ktož mnohomluvenie nenávidí, ten zlobivost uhašuje.“ Opět jinde k témuž: „S mužem mluvným nepočínaj řečí ani přikládaj drev k ohni jeho.“ Ještě jeden k témuž: „Nemievaj s blekotným rady, neb nemiluje jiného, než to, což se jemu líbí.“ Také pamatuj se, aby nemluvil s těmi, ješto štěkají jazykem jako psi. Jakož praví Tullius, že řeč peských lidí má ovšem pohrzena býti. A ve Čtení o těch psáno jest: „Nemecte perel před svině.“ Opět viz, aby s člověkem zlobivým mnoho nemluvil, jakož svědčí sv. Augustin: „Jakož oheň čím viece drev přijme, tiem větčí plamen vida, též zlobivý člověk čím viece v řeč vydá se, tiem viece v hněvě zapaluje se.“ A Kathon: „Proti mluvným a zlobivým nečiň odpory řeči, neb mnozí mluviti umějí, ale ne každý má rozum k řeči