Titově, řekl hospodin v noci skrze viděnie k němu: ‚Neroď se báti, ale mluv a nemlč, nebť já sem s tebú a ižádnýť nepřiloží, aťby uškodil tobě. Neb lid jest mně mnohý v tomto městě.‘ “ A tomu vidění uvěřil apoštol a ostal v tom městě rok a šest měsiecóv. Viz, kterak v Starém i v Novém zákoně buoh svá tajemstvie zjevoval zlým i dobrým skrze snové viděnie.
Pak v kněhách o životě svatých, mnoho v Novém již zákonu, zjevoval pán buoh lidem zlým i dobrým skrze sny věci budúcie. Neb mateři svatého Augustina, když jím byla těžka, viděla ve snách, že by štěně v životě nosila. A tiem znamenáno snem budúcieho života jeho zpósoba. Neb v písmě svatém pes kazatele znamenává. Neb jakož pes nad jiná zvieřata věren jest pánu svému, též dobrý kazatel hospodinu. Neb i se i jiné vede, aby vuoli boží činili. A jakož pes svým jazykem léčí rány tělesné, též kazatel neduhy duchovnie svým kázaním. A protož, že svatý Augustin měl býti kazatelem užitečným v cierkvi božie, protož se to mateři ukázalo v snovém vidění.
Pak mateři svatého Dominika zdálo se ve snách, když byla jím těhotna, by Slunce v svém břiše nosila. A ten sen ukazoval budúcí svatost svatého Dominika, jenž životem i naučením spasitedlným všemu křesťanskému sboru jakožto slunce prosvietil. A tak o mnohých svatých se čte, že skrze sny jim budúcie věci sú zvěstovány, kteréžto by bylo vyčísti, každého by čitatele obtiežily.
A chcem li zvěděti, co hospodin zjevil skrze sny pohanóm budúcích věcí, ačtě toho přemnoho, některé však tuto popíši.
V kronice římské čte se o Juliovi ciesařovi, že když ještě mládencem bieše, zdálo mu se ve snách, by s vlastní mateří sesmílil. A když, tak hanebným skutkem se zamútiv, procíti a přivolaje vykladače snóv, jich otieže, co by sen ten znamenal, otpověděchu
