[H4r]číslo strany rukopisuváhavost a přílišné zanedbání v dobytku znamenité opuštění, naposledy posměchu i starosti a škody trpěti.

Předepsal sem také prvé i ještě pro vyrozumění připomínám, proč jsem tím větší a hojnější lékařství toho dobytku ovčího poznamenal i předložil, příčiny, jestliže by všech bylin nebo koření každej ve všech všudy krajích jednostejně shromážditi nemohl, ale aby aspoň jedno, dvoje nebo troje, ne kteréž by žádal, ale kderéž před rukama míti muožeš, ty aby hleděl k svému dobytku neduhům a potřebám do obydlí svého sobě záhé a za času zpuosobiti. Tak, aby člověk hospodář posmíšku, starosti i škody mohl vystřežen býti a dobytek ovčí retováním čerstvým lékařství mohl v dobrém zpuosobu a zdraví zachován býti.

Protož o chování jmenovaného dobytku i regimentu a lékařství jejich na tento času buď ode mne prostého a v letech staršího dobrý oumyslem vám, pane Labounský předkem, i jiní páni a přatelé mojí, zvláště milí, dosti vypsáno. Však hospodáří, ovčáci nebo šafáří mohutní, starší, zvyklí a umělí, umějí se v těch věcech a svém regimentu zvyklém jak zprávně chovati. Nic méně i jiným, v těch věcech neznámým, kdyby závisti nebylo a neupřímnost nepřekážela, podlé své zvyklosti raditi i pomáhati.

Naposledy pak pro zavírání této kníhy o[H4v]číslo strany rukopisubojí toho artikule pilného a hospodářuom[ab]hospodářuom] Hoſpdářuom mnoho potřebného, což se čaruov a kouzel i všech překážek a účinkuov zlých dobytku ovčímu nebo jinému, kterémuž koliv rozličnými příhodami, čarami a účinky ďábelskými dotejče, i toho nemíním pro tak duoležitou potřebu, kderak by mělo proti tomu porazeno býti, před všelikým hospodářem, ovčákem nebo šafářem lékařským, ano všem známým během přátelským, tejna činiti, vo dvojím radu rozdílu.

Nejprvé, vezmi andělský trank, čertkus, čistec, zvonček, jinak svatého Jana bylina, latině perforatacizojazyčný text, vrátyč, černobejl, pivoňkové koření, podražec, kravám pak přidaj opichu a libečku, udělejž ze všeho prach a dávej ovcím s solí jísti na noc do žlábkuov jich.

Druhé, vezmi svatého Petra koření, ipericoncizojazyčný text latině, pětiprstici, devaterník, vrátyč, devěsil, verbénu, bylinu pivoňkovou, heřmánek, mílí hruškové i dubové, čertkus, vař to všechno spolu i dávejž ovcím z toho píti, přidada soli neb lékořice.

Někteří pak hospodářové zvyklejší tak dělají (o čemž Dioškorides píše), že, berouc nyní jmenované byliny a koření, kropáčem ovce než z ovčínu ven vyjdou, pokropují. A jiní, berouce vrátyč, černobejl, čertkus, verbénu, pětiprstici, mílí oboje, nadělajíc z toho prachu, přidada maličko myry, i kouří tím v ovčíně,