prokle[I1v]číslo strany rukopisutým čarodějnictvím a zlořečeným modlářskejm kouzedlnictvím odjímají, másla tlouci všelikderak brání (což nejvíce to polouhlaví ženské pověrné, čarodějné, modlářské, obzvláštně pak to sedlské a zhovadilé, beze všeho studu i svědomí obyčejně puosobí) a v hromadu svésti k užitku nedopouštějí. Mnohdykrát až do pláče lidí upřímnejch srdečného i ustání násilného (nač sem sám osobně dosti lítostivě očima svýma patříval), že dojiti i tlouci budou beze všeho užitečného prospěchu, ano se jim jediné v bečce místo másla jakoby drtiny nebo kroupy dělají.

Že takovej hroznej hřích kouzedlničí a čarodějnický[ae]čarodějnický] čaroděgncký jest modlářský, zlořečenej a proklatej, největší, nejznamenitější, nejvyšší i nejukrutnější, nade všechny jiné hříchy, mzkosti, ohavnosti i hanebnosti, kderéž jen mohou pod nebem poznamenány býti. Nebo jest to hřích pověrnej, modlářskej a němoďábelský proti bohu všemohúcímu, proti Kristu Ježíši, synu jeho milému, a najvejše proti Duchu svatému, kderejžto ani na tomto, ani na onom světě nijakž odpuštěn nebude. Leč by srdečné a převeliké pokání za to stále činil.

Jest také proti bližnímu jakožto stvoření a vykoupení božímu, jakž prvé dotčeno, ovšem bratru svému, proti svaté víře křesťanské, proti přísaze na křtu učiněné, proti církvi apoštolské, anobrž prvotnějí proti svatým přikázaním božským: nebudeš míti bohův