[H1r]číslo strany rukopisupřidržovala, aby se učilo záhé ssáti a jísti od mateře pro posilnění i společnému obvykání.

Však jakž se dobře ovce k němu přizná a ono jí také obvykne, tehdy ihned neprodlévej jich obou dvou ven z krmníčku na stranu odsaditi z příčiny, aby měl kde jiné vnově bahněné také odsazovati. Než musíš toho šetřiti, aby jich nedával mezi ovce staré, buďto plemenné, nebo jalové, ale odsaditi je na stranu soukromí, a obzvlášně aby v mladosti zdraví jeho i s mateří záhé ostříháno, pohodlným a náležitým pokrmem opatrováno býti mohlo.

Přihodilo-li by se pak z případnosti, že by jehně od nemocné mateře znedůživělo nebo zchuravělo, tehdy musíš je co nejdřív k jiné ovci zdravé a již ostavené, a by pak k neostavené, však k silné a v dojivě hojné, s pilností každýkrát přisazovati a k tomu oba dva přidržovati. A když by pak ovce na pastvě byly a jehně nemělo co ssáti, nechejť mu ovčářka, pakli té není před rukama, ale šafářka udělá z šátku čučliček a, omáčeje v mléce ovčím nebo kravským, přidává jemu v oustka z něho durmati, ať by se posilňovati a posilněním předce ruosti mohlo.

Jestliže by jehně vozhřivici mělo, nemusíš mu silného jakoby starému dobytku lékařství dávati, ale dávaj mu byliny měkčejší, také s solí, jakož již prvé o tom na dvé vypsáno máš o obojích ovcech, totiž plemenných i také jalových, mající ozhřivici nebo flus v hlavě, kteréž se doj[H1v]číslo strany rukopisunejm