tato chudá viece všech pustila jest, kteříž púštěli sú do pokladnice. Mc12,44 Nebo všickni z toho, což zbýváše, pustili sú, ale tato z nedostatku svého všecko, což měla jest, pustila jest, pokrm svój.“

XIII.

Mc13,1 A když vycházieše z chrámu, vece jemu jeden z učedlníkóv jeho: „Mistře, vzhlédni, kteraké kamenie a kteraké vzdělánie!“ Mc13,2 A odpověděv Ježíš, vece jemu: „Vidíš li všecka tato veliká vzdělánie? Nebude ostaven kámen na kameni, kterýž nebyl by zkažen.“

Mc13,3 A když sědl bieše na hoře Olivetské proti chrámu, i otázachu jeho rozdielně Petr a Jakub a Ondřej a Jan: Mc13,4 „Pověz nám, kdy tyto stanú sě a které znamenie bude, když tyto všeckny počnú sě konati?“ Mc13,5 A odpověděv Ježíš, počal jest jim praviti: „Vizte, aby vás někto nesvedl, Mc13,6 nebo mnozí přijdú ve jméno mé řkúce, že já sem Kristus, a mnohé svedú. Mc13,7 Když pak uslyšeli byšte boje a domnievanie bojóv, nebojte sě, neboť musí toto státi sě, ale ještě ne ihned konec. Mc13,8 Neboť povstane lid na lid a královstvie na královstvie a budú země hnutie po miestech a hladové, počátkové bolestí tito.“

Mc13,9 „Hleďte pak všickni vy sami sebe, neboť zrazovati budú vás v radách a v sbořiech biti budete a před králi a vladaři stanete pro mě na svědečstvie jim. Mc13,10 A ve všech pohanech najprv musí kázáno býti čtenie. Mc13,11 A když vedli by vás zradiece vás, neroďte přemýšleti, co mluvili byšte. […]text doplněný editorem[111]…] + sed quod datum vobis fuerit in illa hora, id loquimini lat. Nebo ne vy jste mluviece, ale duch svatý. Mc13,12 Neboť zradí bratr bratra na smrt a otec syna. A povstanú synové na rodiče a smrtí zamútie je. Mc13,13 A budete v nenávisti všem lidem pro jméno mé. Ktož pak setrval by do konce, ten spasen bude.“

Mc13,14 „Když pak ohavnost uzřeli byšte opuštěnie stojiece, kdež nejmá – ktož čte, rozuměj –, tehda kteříž v Židovstvě jsú, utecte na hory, Mc13,15 a kteříž na střeše, nesstupujte do domu ani vcházejte, abyšte vzali co z domu svého. Mc13,16 A ktož na rolí bude, nenavracuj sě zasě vzieti rúcha svého. Mc13,17 Běda pak těhotným a krmícím v těch dnech.“

Mc13,18 „Protož modlte sě, aby zimě nestaly sě tyto. Mc13,19 Neboť budú dnové ti trápenie, kterakovíž nebyli sú od počátka stvořenie, kteréž stvořil jest buoh, až do nynie, aniž budú. Mc13,20 A leč neukrátil byl by dni pán, nebylo by spaseno všecko tělo, ale pro vyvolené, kteréž vyvolil jest, ukrátil jest dnóv. Mc13,21 A tehdy, ač kto řekl by vám: Aj, tuto jest Kristus, aj, tamto, nevěřte. Mc13,22 Neboť povstanú falešní kristové a falešní prorokové a dadie znamenie a zázraky a divy k svedení, ač móže státi sě, také i vyvolených. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, předpověděl sem vám všecko.“

Mc13,24 „Ale v těch dnech po trápení tom slunce zatmí sě a měsiec nedá světla svého Mc13,25 a hvězdy nebeské budú padajíce a moci, kteréž v nebesiech sú, hýbati sě budú. Mc13,26 A tehda uzřie syna člověka přicházejícieho v oblaciech s mocí velikú a slavú. Mc13,27 A tehda pošle anjely své a shromaždí vyvolené své od čtyř větróv, od najvyššieho země až do najvyššieho nebe.“

Mc13,28 „Od fíku pak učte sě přísloví: Když již větev jeho mladicstvá byla by a narozeno bylo by listie, poznáváte, že v blízce bylo by léto. Mc13,29 Též i vy, když uzřeli byšte toto býti, vězte, že v blízce bylo by a ve dveřech. Mc13,30 Jistě pravím vám, že nepomine pokolenie toto, doniž všecko toto nestane sě. Mc13,31 Nebe i země pomine, ale slova má nepominú.“

Mc13,32 „O dni pak tom neb o hodině nižádný nevie, ani anjelé v nebi, ani syn, jediné otec. Mc13,33 Vizte a bděte a modlte sě, nebo neviete, kdy čas byl by. Mc13,34 Nebo jakožto člověk, kterýž na pút šel jest, opustil jest duom svój a dal jest sluhám svým moc každého diela a vrátnému přikázal jest, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, nebo neviete, kdy pán domu přišel by, u večer li, čili o puol noci, čili kokota zpievanie, čili ráno, Mc13,36 aby když přišel by