[567r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejest, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, že nevieste, kdy pán domový přijde, puozdě li, čili u puolnoci, čili v kury, čili ráno, Mc13,36 a když rychle přijde, by vás nenalezl spiece. Mc13,37 A což vám pravím, všěm pravím: Bdieti[492]Bdieti] Vigilate lat.!“
XIIII.
Mc14,1 I bieše beranec i přěsnicě po dvú dní i hledáchu vrchní popi i mudráci, kterak by [Ježíšě]text doplněný editorem[493]Ježíšě] eum lat., Iesum var. chytřě jěli i zabili. Mc14,2 I mluviechu: „Ne ve dni slavném, aby snad nebyl ryk v lidu.“
Mc14,3 A když bieše u Betaní v domu trudovatého Šimona za stolem[494]za stolem] et recumberet lat., tehdy přijide žena, jmajíci pušku z bielého mramora masti drahé z nardového kořenie. A rozbivši pušku, vyli ju[495]ju] navíc oproti lat. na jeho hlavu. Mc14,4 Jmějiechu jiej[496]jiej] gey rkp. někteří za zlé[497]Jmějiechu jiej … za zlé] Erant … indigne ferentes lat., mezi sobú mluviece: „Čemu ztráta této masti stala sě jest? Mc14,5 Však jest mohla prodati tu mast viece než za tři sta peněz a rozdati chudým.“ I snízáchu sě na ni. Mc14,6 Tehdy Ježíš vecě: „Nechajte jie, proč sě na ni mútíte? Dobrýť jest skutek nade mnú učinila. Mc14,7 Nebo vždycky jmáte chudé s vámi, a když chcete, muožete jim dobřě učiniti, ale mne ne vždy budete[498]budete] buudete rkp. jmieti[499]budete jmieti] habetis lat., habebitis var.. Mc14,8 Což jest jměla, to jest učinila, utekla sě jest umazati tělo mé ku pohřebi. Mc14,9 Věrně vám pravi, kdež kuoli bude[500]bude] buude rkp. toto čtenie proneseno po všem světu, bude[501]bude] buude rkp. rozpraveno, že jest to učinila na jeho pamět.“
Mc14,10 A Jidáš Škariotský, jeden[502]jeden] gieden rkp. ze dvúnádzte, odjide k vrchním popóm, aby jej jim proradil. Mc14,11 Oni uslyšěvše uradovachu sě a slíbichu jemu peniezě dáti. I hledáše, kterak by jeho po úklidu zradil.
Mc14,12 A první den přěsničný, kdyžto beranec zařězováchu, vecěchu jemu učedlníci: „Kam chceš, ať puojdem a upravíme tobě jiesti beranec?“ Mc14,13 I vysla dva z svých učenníkóv řka jima: „Jděta do města a potká vás člověk, nesa vody lavici. Jdě[b]označení sloupcetaž za ním, Mc14,14 a kamž kuoli vejde[503]vejde] wegdete rkp., povězte pánu toho domu, žeť mistr praví: Kde jest mé pokrmenie[504]pokrmenie] pokrmene rkp., kde budu jiesti beranec s svými učenníky? Mc14,15 A on vám ukáže sien, ješto slóve veliká ložnicě[505]sien, ješto slóve veliká ložnicě] coenaculum grande, stratum lat., a tu nám učiňte.“ Mc14,16 A odšedše jeho učenníky, přijidešta do města i nalezešta, jakož jima pověděl, i upravišta beranec. Mc14,17 Pak když by večer, přijide se dvěmanádste. Mc14,18 A sediece za stolem i jědúce, vecě jim[506]jim] navíc oproti lat., + illis var. Ježíš: „Věrně vám pravi, že jeden[507]jeden] gieden rkp. z vás zradí mě, jenž jie se mnú.“ Mc14,19 Tehdy oni počěchu sě mútiti i mluviti[508]mluviti] + ei lat., nemá var. každý oblášče: „Zdali já?“ Mc14,20 On jim povědě: „Jeden[509]Jeden] gieden rkp. ze dvúnádste, jenž omáčie ruku se mnú v uokříně. Mc14,21 A jistě syn člověčí jde, jakož jest o něm psáno. Ale běda tomu člověku, skrzěňž syn člověčí zrazen! Dobro by bylo jemu, by sě byl neurázal ten člověk.“
Mc14,22 A když oni jědiechu, vzě Ježíš chléb i požehnav rozláma i dáváše jim a řka: „Přijměte, toť jest tělo mé.“ Mc14,23 A vzem kalich, vzdav chválu otci[510]otci] navíc oproti lat., podáváše jim i pichu z něho všickni. Mc14,24 I vecě jim: „Toť jest má krev nového zákona, ješto bude[511]bude] buude rkp. pro mnohé prolita. Mc14,25 Věrně vám pravi, že juž nebudu píti z[512]z] + hoc lat., nemá var. plodu vinného kmene až do toho dne, kdyžto[513]kdyžto] + illud lat. budu píti nové v království buožiem.“
Mc14,26 A poděkovavše buohu[514]buohu] navíc oproti lat., vyjidú na huoru Olivetskú. Mc14,27 I vecě jim Ježíš: „Vy všickni pohoršíte sě nade mnú v tejto noci. Nebo jest psáno: Udeřím pastýřě a rozprchnú sě ovcě z stáda[515]z stáda] navíc oproti lat., + gregis var.. Mc14,28 Ale když z mrtvých vstanu, přědejdu vás do Galilee.“ Mc14,29 Tehdy Petr vecě jemu: „Ač by sě všickni pohoršili[516]pohoršili] + in te lat., nemá var., ale ne já.“ Mc14,30 I vecě jemu Ježíš: „Věrně tobě pravi, že dnes v tejto noci, dřéve než kokot hlas dá, třikrát mne zapříš.“ Mc14,31 Tehdy on viece mluvieše: „Ač bych musil s to[567v]číslo strany rukopisubú
