řkúce: „Dobřě jest všecko učinil. Hluchým jest učinil, aby slyšěli, a němým, aby mluvili.
VIII.
Mc8,1 V týchž dnech opět, když mnohý zástup bieše s Ježíšem a nejmějiechu, co by pojědli, povolav učenníkóv vecě jim: Mc8,2 „Líto mi jest zástupuov, nebo juž třetí den trpie se mnú a nejmají, co by pojědli. Mc8,3 A rozpušti li jě lačny do svých domuov, zhynú na cěstě, nebo někteří z nich zdaleka jsú přišli.“ Mc8,4 Otpověděchu jemu jeho učenníci: „Odkud kto muože tyto nasytiti tuto chlebem na púšči?“ Mc8,5 I otáza jich: „Koliko bochenciev jmáte?“ Oni vecěchu: „Sedm.“ Mc8,6 I přikáza [zástupóm]text doplněný editorem[235]zástupóm] turbae lat. na zemi siesti. A vzem sedm bochenciev, vzdav chválu otci, rozlámav poda svým učenníkóm, aby kladli přěd zástupy. Mc8,7 A také jmějiechu malečko rýb, a ty požehnav, káza přěd lidi klásti. Mc8,8 I jěchu a syti biechu. A sebrachu zbytkuov otruskových sedm košóv. Mc8,9 A bylo jest těch, ješto jsú jědli, jako čtyři tisícě, i rozpusti jě.
Mc8,10 A inhed vstúpiv na lodí s svými učenníky, přijide do strany dalmanutské. Mc8,11 A vyšedše duchovníci, jěchu sě jeho hledati, potřěbujíce od něho znamenie z nebe, jeho pokúšějíce. Mc8,12 An sě rozžěliv v dušě, povědě: „Čemu toto porozenie znamenie hledá? Věrně pravi vám, nebude tomuto porození dáno znamenie.“ Mc8,13 A nechav jich tu, opět vstúpi na lodí, chtě sě přěhrabati přěs zátoku.
Mc8,14 A učedlníci zapomanuchu vzieti sobú chleba, i nejmějiechu sobú než jediný bochnec. Mc8,15 I přikáza jim řka: „Vizte a varujte sě od rozkvasu duchovníkového a ot rozkvasu Erodova.“ Mc8,16 I mysléchu jeden k druhému řkúce, že chleba nejmáme. Mc8,17 To poznav vecě jim Ježíš: „Čemu o tom myslíte, že chleba nejmáte? Ješče neznáte ani rozumiete? Ješče jmáte vaše srdce oslepené? Mc8,18 Jmajíce oči nevidíte a uši jmajíce, neslyšíte? Ani pomníte, Mc8,19 kdy jsem rozlámal pět bochenciev mezi pět tisícóv lida, a koliko ste košóv vzebrali z zbytečných zlomkóv?“ Vecěchu jemu: „Dvanádste.“ Mc8,20 I vecě jim: „A když sedm bochencóv rozdělil jsem mezi čtyři tisícě lida, koliko jste košóv drobtuov vzdvihli?“ I vecěchu jemu: „Sedm.“ Mc8,21 I vecě jim: „Kterak ješče nerozumiete?“
Mc8,22 I přijidú do Bethzaidy i přivedú jemu slepého a prosiechu [jeho]text doplněný editorem[252]jeho] eum lat., aby sě jeho dotekl. Mc8,23 An popad za ruku slepcě, vyvede jej z ulicě. A plinuv v jeho oko, vzloživ naň svuoji rucě, otáza jeho, viděl li by co. Mc8,24 An zabličiv oči, vecě: „Vizi lidi jako dřievie chodiece.“ Mc8,25 Pak opět vzloži rucě na jeho oči, a on počě viděti i navráti sě k vidění, tak že všecko jasně vidieše. Mc8,26 A pustiv jeho do svého domu, vecě: „Jdi do svého domu, a pakli vejdeš v ulici, neprav ižádnému.“
Mc8,27 I všel jest Ježíš i jeho učedlníci do města, ješto slóve Cezaria Philipi, a na cěstě tázáše svých učenníkóv řka: „Koho mě pravie jsúce lidie?“ Mc8,28 Oni odpověděchu řkúce: „Jiní Janem Křstitelem, jiní Eliášem a jiní jako jednoho z prorokóv.“ Mc8,29 Tehdy jim vecě: „A vy kým mě pravíte?“ Odpověděv Petr vecě: „Ty jsi Kristus.“ Mc8,30 I zapřieti jim, aby ižádnému nepravili o ňem.
Mc8,31 I počě jě učiti, že musí syn člověčí mnoho trpěti i potupen býti od svrchních popóv i svrchních starost i mudrákóv a zabit býti a po třech dnech z mrtvých vstáti. Mc8,32 A to slovo zěvně mluvieše. A chytiv jej Petr, jě sě jemu láti. Mc8,33 An obrátiv sě, uzřěv své učenníky, popřieti Petrovi řka: „Jdi za sě, satana, nebo nesnábdieš toho, což jest buožie, než to, což jest lidské.“
Mc8,34 A přivolav
