Incipit Marcuscizojazyčný text
Mc1,1 Počátek čtenie Jezukrista, syna buožieho. Mc1,2 Jakož jest psáno v Izaiáši proroku: Toť, pošli anděla mého přěd tvým obličějem, jenž zpósobí cěstu tvú přěd tobú. Mc1,3 Hlas volajícieho na púšči: Zpósobte cěstu hospodinovu, jisté čiňte jeho stezky. Mc1,4 Byl jest Jan na púšči, křtě i kážě křest pokánie na odpuščenie hřiechóv. Mc1,5 I vycháziechu k němu všickni Jeruzalémščí i veš kraj židovský a křstiechu sě od něho v řěcě Jordánskéj, zpoviedajíce sě svých hřiechóv. Mc1,6 A bieše Jan oblečen srstmi velblúdovými a motovúz kožěný u jeho ledví a jědieše ščěvík a stred lesnú. Mc1,7 A kázáše řka: „Příde po mně silnější mne, jehožto nejsem duostojen rozvázati řemýka jeho obuvi. Mc1,8 Já vás křstím u vuodě, ale on vy bude křstíti v dušě svatém.“
Mc1,9 I sta sě v těch dnech, že přijide Ježíš z Nazareta galilejského a křti sě od Jana v Jordáně. Mc1,10 A inhed vystúpiv z vuody, uzřě nebesa otevřěna a ducha svatého jako holúbka, sstúpivše i ostavše na sobě. Mc1,11 A hlas sě učini z nebes: „Ty jsi mój syn zmilelý, v tobě mi sě jest slíbilo.“
Mc1,12 A inhed duch zahna jej na púšči. Mc1,13 I bieše na púšči čtyřidcěti dní a čtyřidcěti nocí a pokúšieše jeho satan. I bieše tu s zvieřaty a andělové jemu slúžiechu.
Mc1,14 A když by Jan zrazen, přijide Ježíš do Galilee, kážě zvěstovánie královstvie nebeského Mc1,15 a řka, že sě jest doplnil čas a přiblížilo královstvie božie, kajte sě a věřte kázaní. Mc1,16 Tak jda podlé moře Galilejského, uzřě Šimona a Ondřějě, bratra jeho, mecíce sieti u moře, že biešta rybářě. Mc1,17 I vecě jima Ježíš: „Poďta za mnú, učiním vás rybářě lidské.“ Mc1,18 A inhed ostavivše sieti, jidešta za ním. Mc1,19 A odšed odtud malečko, uzřě Jakuba Zebediášova a Jana, bratra jeho, skládajíce sieti v lodí, Mc1,20 i zavuola jich inhed. Ana ostavše otcě v lodí s otroky, jidešta po něm.
Mc1,21 I vjidú do Kafarnaum. A inhed Ježíš všed do školy v sobotu, učieše jě. Mc1,22 I diviechu sě jeho učení. I učieše jě [jakožto]text doplněný editorem[14]jakožto] quasi lat. jmajě moc, ne jako jiní mudráci. Mc1,23 I bieše v jich škuole člověk s duchem nečistým, jenž vzvuola Mc1,24 a řka: „Co je tobě do nás, Ježíši Nazarene, žes přišel přěd časem, chtě ny zatratiti? Však viem, žes ty buoží svatý. Mc1,25 I popřieti jemu Ježíš řka: „Pomlč a vyjdi z člověka!“ Mc1,26 A rozedřěv jeho duch nečistý, zakřičav velikým hlasem, vynide z něho. Mc1,27 I podivichu sě všickni, tak že počěchu mezi sobú pytati řkúce: „Co to muož býti? A kteraké jest toto nové učenie a kteraká jeho moc, že duchóm nečistým rozkazuje, ani jeho poslúchají?“ Mc1,28 I rozjide sě inhed jeho strach po všem kraji galilejském.
Mc1,29 Pak inhed vyšedše ze škuoly, přijidú do Šimonova a Ondřějova domu s Jakubem i s Janem. Mc1,30 A tu ležieše svekrev Šimonova od zimnicě, a inhed jemu pověděchu o niej. Mc1,31 An přistúpiv, chytiv ju za ruku, nazdviže ju. A inhed jie osta zimnicě a vstavši slúžieše jim.
Mc1,32 A když by večer a slunce zajide, nosiechu přědeň
