vedlé moci své, kromě jeden den šafář mi jiesti nedal, a tak pro mdlobu a nemoc modlitby své jsem konati nemohl. To svatý Oldřich uslyšav, zamútil se sám v sobě a poznal, že ten den zvonec nebyl zvoněn, nebo visel nad chudým a chudý na každý den zvonil, jakožto napomínaje z pokrmu, kromě ten den zvoniti nemohl. I zavolán jest šafář od svatého Oldřicha a velmi tresktán, že chudého zapomenul a pokrmu jemu nedal, a on pro hlad jednoho páteře řékati nemohl. Zvěděti chtěv, zač stojí jeden páteř a čím by mohl nahrazen býti, poslal šafáře do Říma k otci svatému, aby otázal, zač stojí jeden páteř nábožně řiekaný. Kterémužto papež odpověděl: Za jeden peniez. Šafář vesele se domuov navrátil a řka sám k sobě: Tu škodu lehko nahradíme. A přišed svatému Oldřichovi to zvěstoval. I řekl svatý Oldřich: Neúplně s poselství zřiedil, nebo rozličný jest peniez mince a rudy. Navrať se spěše a otaž, kteraké mince a rudy ten peniez má býti. Tehda šafář zase šed do Říma, ač nerad, i otázal otce svatého, kteraké rudy má ten peniez býti. Papež se divil, že pro malú věc člověka v poselství pěškami tak daleko trudí, avšak věda, že muž svatý jest, takto odpověd dal: Peniez ten má býti zlatý mince berné vedlé obyčeje města. Šafář přišed domuov, to svatému Oldřichu pověděl. Jemužto svatý Oldřich řekl: Ještě s do konce poselstvie nezjednal, nebo jeden peniez jest vážnější než druhý, ač jest zlatý, však jeden jest širší a tlustčí než druhý. Protož jdiž zase a přezvěz váhu toho penieze. Tehda šafář, ač velmi nerad, do Říma jde. A přišed již třetí otázku učinil k otci svatému o váze toho penieze. Otec svatý znamenav, že poselstvie svatého Oldřicha nenie bez tajemstvie a duchovenstvie, pováživ vedlé svatého Písma, že žádného nenie přirovnánie ani směněnie nebeských věcí za zemské. Řekl k poslu: Synu, znamenaj! Peniez ten má býti zlatý, širší než všecka země a tak tlustý, aby od země až do nebe dosahal. Šafář, jda z Říma, již ustal, upracovav se cestú a jako s pláčem boje se, aby ještě čtvrté do Říma nebyl poslán. Navrátiv se domuov, padl k nohám svatého Oldřicha, pověděl, jak ten peniez má vážný býti, a prosil milosti za proviněnie. Jemužto svatý Oldřich biskup, jsa pln milosrdenstvie, řekl: Vstaň, milý synu, a znamenaj, že oba s ten peniez nemóžema býti, ale oba se posťme chlebem a vodú v jeden den pro nahrazenie toho páteře a potom se od takového vystřiehajme.
Věda milý svatý Oldřich, že se jeho duše již má s tělem rozděliti, jakž mu Pán Buoh věděti dal, všecky úředníky a vladaře svých platuov spravedlivě příslušných k sobě povolal a přikázal jim, aby všecky penieze na tři rovné strany rozdělili. Z kterýchžto jednu stránku za života svého kázal žákóm a chudým rozdati. Druhú stránku poručil k výpravě svému pohřebu. Třetí stránku
