Bartoloměji, jenžto jsi jazyk horúcí, jímžto všemu světu múdrost seješ. Ty s usta božie, světu slovo božie volajíce, ty jsi studnice, z niežto teče svatý pramen hřiešným na uzdravenie. Ty jsi ten, jenžto s, po moři s velikým snaženstvím plavaje, nebezpečné přieběhy mieval a mořské nesnadné cesty přeplývaje posvětil. Ty s ten, ješto si svú svatú krví jako hedvábím pro Jezu Kristovu vieru zemi skropil. A to s vše snažným srdcem snesl, aby Jezu Krista, svého Boha, po světě pravú vieru vzplodil. Proněžto již jsi do nebes vzat, tu, ješto se před svaté Trojice veleslavenstvím světle stkvieš u věčném veselí, u bezkonečné radosti tu na věky bydlíš, viece se ničehuož zlého neboje, anjelské písně s velikým utěšením slyše věky věkuov. Amen.
Měsiece srpna dne osmezcietmého v Římě hod svatého Hermeta, muže slavného
O němžto se čte v skutciech papeže Allexandra, že najprvé pod stráží žalářní okován a pak od meče raněn jsa, umučenie dosáhl. V Konstantinopolim svatého Alexandra biskupa i zpovědlníka, slavného starce, jehožto modlitby duostojenstvím Arius kacieř na dvé se rozsedl i vyplula jsú jeho třeva. A tak božským súdem na věčné zatracenie odsúzen jest.
Měsiece srpna dne osmezcietmého v Africe hod svatého Augustina, biskupa i zpovědlníka, o němžto se takto píše
Svatý Augustin, svaté cierkve mistr potvrzený, byl rodem z té vlasti, jiežto Afrika dějí, z města, jemužto Kartágo řiekali. Jehožto otci Patricius a mateři Monita jméno bylo. O tom se také slovutně píše, že svatý Augustin tak měl smysl rozumem ohrazený, že což kdy kterakýchkolivěk knih nesnadných četl, sám od sebe žádným nenaučen, a všecko rozuměl, jakož to sám o sobě v Zpovědlných knihách svědčí. Ale že všeliké uměnie, při němžto zvláštnie milosti Ducha svatého vdešenie nenie, viece v nadutie pýchy srdce člověčie vznáší než v lidské polepšenie, proto svatý Augustin v své mladosti pro své veliké uměnie u veliké bludy byl upadl a v tom devět let blúdil. Těch časuov matka jeho velmi bohobojná vždy plačíc Boha prosieše, aby jeho Buoh k svaté cierkve vieře obrátil. Tehda jednú, jakožto svatý Augustin o sobě popsal v Knihách zpovědlných, vidělo se mateři jeho, by stála na jednom pravidle, velmi žalostiec. V tu dobu přistúpiv k ní jeden podobný mládenec i otázal jest jí, proč by se tak mútila. K němužto ona vece:
