modlitby tvé. K němužto apoštol Bartoloměj vece: Náhle mlč a vyjdi z něho ihned. A jakž to vece, tak diábel z člověka vystúpil. To uslyšav král té země, jemužto řiekali Polemius, kterýžto dceru bláznici měl a v ní diábel bydlel, k svatému Bartoloměji poslal a prose, aby k němu přijda, jeho dceru uzdravil. A když apoštol boží tam přišel, uzře, ana svázána leží a hryze a tepe lidi od sebe, kázal ji rozvázati. Tehda, když k ní nižádný přistúpiti nesměl, svatý Bartoloměj věce: Já toho diábla, ješto jest v ní byl, již svázána držím v své moci, a vy se ještě bojíte! A jakž ji brzo rozvázachu, tak ji ihned zdravú i při smysle nalezli.
V tu dobu král veliké dary připraviti kázal a svatému Bartoloměji je dáti. Tehda sluhy, hledavše jeho, nikdiež ho nenalezli. Potom nazajtřie, když král v svém pokoji ráno stál, ukázal se jemu vidomě apoštol boží a řka: Proč s mne s zlatem a střiebrem včera celý den hledal? Takoví darové potřebni sú těm, kteřížto s světem a s tělesnými věcmi se obcházejí, ale já nic tělesného ani světského nežádám. A to řekl apoštol, poče králi o svaté vieře mluviti a řka zvláště, kterak milosrdný Hospodin jest svého božstvie věčnú múdrostí diábla přemohl, milosrdným činem svú svatú krev [proliv]text doplněný editorem, spravedlivú cestú moc svú a milost světu ukázal. A když jemu apoštol tu řeč o svaté vieře dokonal, poče jemu o svatém křtu mluviti a řka: Pokřtíš li se, jáť tobě tvého Boha řetězy svázaného ukáži. A když bylo nazajtřie, pohanští kněžie počeli své modle obět činiti. Tehdy diábel velikým hlasem zvola a řka: Přestaňte, nebožátka, přestaňte, nemodlte se nám, abyšte horšieho netrpěli než my, jenž tuto stojíme, ano anjelé Jezu Kristovi ohnivými řetězy nás svázali. A jakž to diábel vece, tak pohané, k modlám přiskočivše, provaz jim na hrdlo uvrhše, trmáceli, chtiece je převrátiti a rozbiti, ale nemohli, jeliž svatý Bartoloměj ďáblu přikázal, aby vyjda ty modly ztlúkl. A tak diábel vyšed ty všecky modly zbil. Tehda svatý Bartoloměj pomodlil se Hospodinu a ihned všickni nemocní, ješto v chrámě leželi, zdrávi byli a svatý Bartoloměj, ten chrám posvětiv, diáblóm na púšť jíti kázal. V tu dobu svatý anjel se zjevil a chrám třikrát obletěv, ve čtyřech úhléch znamenie svatého kříže svým prstem napsal a řka: Tak praví Hospodin, jakež sem vás od vašie nemoci uzdravil, takež tento chrám ode všie nečistoty očištěn bude. A toho diábla, jehožto jest svatý Bartoloměj na púšť poslal, chci jeho vám, prvé než pryč puojde, pokázati. Jehožto když uzříte, nelekajte se, ale to znamenie, kteréžto sem na úhléch napsal, každý z vás na svém čele učiň. V tu dobu jeden múřenín jim se ukázal, převelmi černý, jehožto tvář byla jest podlúhovatá ostrá, brada dlúhá a vlasy až do
