i potvrdil jeho.
A když tomu dvě létě minuly, odpuštěnie od svatého Petra vzem, vsed v koráb i plul zase do své vlasti. Tehda boží náhodú a jeho svatú volí událo se jim blíž od toho ostrova plúti, tu, kdež tělo své paní i s děťátkem ostavil bieše. V tu dobu poče s velikú prosbú korábníkuov prositi, aby k tomu ostrovu připluli. A jakž bliz u ostrova biechu, podlé obyčeje dětinného uzřeli, ano děťátko hra, kameníčkem mece, po tom ostrově běhaje. Tomu se silně otec jeho poče diviti, kteraké by to dietě bylo, a ihned z korábu na ostrov vystúpil. A když jej to děťátko uzřelo, že bieše lidí nikdy nevídalo ani slýchalo, velikým během k mrtvé mateři pod plášť se vrazilo. V tu dobu to knieže k své paní přistúpiv i zaplakal, pozdvihnuv pláště, uzřel, ano děťátko od své matky prsí pokrm přijímá. Tu je vzav na své ruce, vece: Ó, milá Maria Magdaléno, kterak bych já byl šťastný člověk, by má milá paní živa byla a se mnú se do mé vlasti vrátila. Viem to i tomu s pravú věrú věřím, že ty, ješto s mi syna obdržala a tuto dvě létě jej divně živila, takež mi mú milú paní svú svatú prosbú muožeš vzkřiesiti. Netáhl on toho dořéci, až ta paní mrtvá jako ze sna procítivši, vzdechši i vece: Ó, přesvatá Maria Magdaléno, kterak jsi ty předuostojná před Hospodinem, ty s mi v mé bolesti, u mého dietěte těžkém porození své neduostojné služebnici poslúžila. To uzřev knieže, jako z velikého otrapenie divě se vece: Ó, má milá hospodyně, živa li s? Ona otpovědě: Živa sem a teprv s té púti jdu, tu, ješto s ty byl s svatým Petrem, tudiež sem já byla. I všecka miesta, ješto Ježíš umučen i na nebesa vstúpil, s svatú Maří Magdalénú, za vámi chodieci, ohlédavši, spamatovala. I poče, jakž se tam kniežeti jejiemu dálo s svatým Petrem, všecko pořád praviti. Tu oba i s dietětem, na koráb vsedše, do své vlasti Marsilie připluli a tu z korábu vyšedše, nalezli jsú svatú Maří Magdalénu, ana slovo božie káže. A tu ihned s pláčem před ni padše, vše, což se jima na cestě přihodilo, pořád pověděvše, od svatého Maximina křest přijali. Od toho miesta zlámavše všecky diábelské modly, v Marsilí v městě Bohu na čest kostely vzdělachu a svatého Lazara v tom městě biskupem učinichu. Odtud božím naučením, do města Aquenského přišedše, skrze mnohé divy lid k vieře obrátili a tu svatého Maximina biskupem učinili.
Odtud svatá Mařie Magdaléna, po Ježíši Kristu se roztúživši, na púhú púšť se brala. Tu s pomocí boží miesto sobě nalezši od anjelóv připravené, třidceti let žádného člověka neviděvši, tu přebývala. Odtud na každý den sedmkrát anjelé ji pod nebesa vznášeli. Tu jest nebeské sladké písně slýchajíc, to za pokrm měla. Odtud ji anjelé opět v její přiebytek v skálu přinesli.
V ty časy jeden
