Vyhledávání (skrýt)

[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<128v129r129v130r130v131r131v132r132v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

kněz bohobojný, sžádav se na púšti Bohu slúžiti, odtud nedaleko peleš sobě učinil. A když tu ten pústenník bydléše, zjevil to jemu Hospodin, že na každý den to vídáše, když anjelé svatú Maří Magdalénu pod nebesa vznášiechu, když li se s ní vrátiechu. A když to často vídáše, chtě tomu vidění jistost nalézti, poručiv se Bohu, k té jeskyni, v níž svatá Mařie Magdaléna přebýváše, vstav pojide. A když k té jeskyni tak, jakžto by kamenem dovrhl, se přiblížil, počechu mu nohy trnúti a velikým strachem se třesieše. To uzřev, zase se obrátil a ihned se jemu síla zase navrátila a tak vždy kolikrátkoli se tam jíti pokúšel, tolikrát se jemu to vždy přihodilo. Tomu ten kněz boží porozuměv, že jest tu některá věc, k nížto přistúpiti všelikému člověku nenie hodno, na tom miestě se Bohu pomodliv, poče volati a řka: Zaklínám tě boží mocí, jsi li člověk, nebo které rozumné božie stvořenie, ješto v této jeskyni přebýváš, odpověz mi, co si, co tuto činíš! A když to třikrát zavola, Maria Magdaléna jemu otpovědě a řkúci: Přistup sem blíže, co žádáš věděti, toť poviem. Tehda ten kněz s velikým strachem třasa se napoly blíže než prvé k jeskyni přistúpiv, ji, takto mluviece, uslyšal: Pomníš li, kněže, o oné slovutné hřiešnici, o nížto se v svatém Čtení píše, ješto přistúpivši k nohám svého Spasitele, svými slzami jej umývala a svými vlasy utierala a tu sobě otpuštěnie svých hřiechóv obdržala! K tomu ten boží kněz vece: Pomním a tomu jest viec než třidceti let minulo, jakž svatá cierkev věří, že se jest to stalo. Maria Magdaléna vece: Jáť sem ta jistá a tuto, již třidceti let člověka neviděvši, bydlím, a jakž jsi včiera viděl, na každý den anjelé sedmkrát mě pod nebesa vznášejí, tu se sladkých piesní nebeských naposlúchajíc, opět se tuto vrátím. A protož, že mi jest Hospodin zjevil, že mám k němu s tohoto světa jíti, jdi k svatému Maximinu a jemu pověz, ať na Velikú noc přijde ke mně, v jitřní hodinu v muoj modlitebný pokojík sám jediný vejde a tu mě nalezne, mezi anjelskými rukami stojiece. Její řeč ten kněz, jako anjela mluviec, slyšal, ale ji neviděl. Odtud ten kněz vstav, k svatému Maximinu šed, vše jemu pověděl. To uslyšav svatý Maximin, s velikú radostí Hospodinu poděkoval a tak, jakž ona rozkázala, na ten den a v tu hodinu k ní všel. A tu ji, mezi anjely stojiece, dva lokty nad zemí vzvýši nalezl, kteřížto ji biechu teprv od nebeských piesní snesli. A tu stojéci, ruce spěvši, Hospodinu se modléše. A když k ní svatý Maximin přistúpiti nesmějieše, ozřevši se jemu vece: Přistup sem, otče, blíže, nestyď se své dcerky! V tu hodinu svatý Maximin přistúpiv uzře tvář její, jako slunce se stkviece. A to div nenie, neb vždy na anjelskú tvář a na jich krásu hleděla a v nebeských hlasiech se

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).