[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

řiekají, opatřiv, tanulo mu na mysli Ducha svatého vdešením, vezřev v nebesa, sňav s své ruky prsten, prostřed řeky s mostu svrhl a takto sobě v srdci řka: Spasiteli všemohúcí Jezu Kriste, jenžto všeho světa věci na věky vieš a vše, jakž tvému božství libo jest, pósobíš. Rač mi mých hřiechuov odpuštěnie jisté znamenie dáti, jako si dal dávniemu Gedeonovi jeho svítězení znamenie, rúno rosú nebeskú zkropené, takež i mně, milý Hospodine, rač dáti to znamenie, když mi se muoj prsten navrátí, bych potom poznal, že mám od tvé svaté milosti hřiechóm mým odpuštěnie. A to řekši, jel pryč. A tak od toho dne po vše časy poče mysliti, kterak by, své zbožie chudým rozdada, Bohu slúžil. V jednu dobu pozvav k sobě dvú svú synú, poče k nima takto mluviti: Ó, má milá syny, má krvi, mé utěšenie, znamenajte to, kterak nám jest třeba na tomto světě dobývati královstvie nebeského. Který toho užitek má všeliký člověk, jenžto jest k nebeskému království stvořen, že se v tomto světě kochá, diábelskému pokušení povoluje a tak u veliké nedostatky svého svědomie upaduje. Proněžto světí otcové, seznamenavše tohoto zlého světa lest, ode všie cti světské chvály, jakž najdále mohúc, se vzdálili. Protož li sú na všem zahynuli, ne na všem, ale někteří sú stádo pásli, avšak na královský stuol posazeni a slovutně korunováni, neb sú byli Bohem voleni. Pakli jest ten příklad mál, vezři na všemohúcieho krále Jezu Krista, jenž se jest ne z mocné královny tohoto světa, ale z pokorné dievky narodil. V žádné se kralovánie neuvázal na tomto světě, chudé sobě volil apoštoly sluhy, jimžto v jediné pokorné vieře potřebu dal. A to jest proto učinil, aby všecky učil naději mieti ne k těmto tohoto světa věcem, ale k věčné onoho světa odplatě. Toť vám proto pravím, dietky mé milé, že toho na vás žádám i prosím, abyšte mú prozbu uslyšely, nebo kterakž sem kolivěk hřiešný člověk, však mi jest milostivý Duch svatý v mé srdce vlil, abych mu částku mého zbožie, ješto mně se dostává, chudým pro Buoh rozdada, Bohu slúžil. A když to svatý Arnolfus domluvil, starší syn jeho Glodolfus jemu v tom nepovolil, ale mladší syn Anchisus dobrotivě prosbu otcovu uslyšal. Proněžto svatý Arnolfus svému mladšiemu synu nábožně poděkovav, jemu své požehnánie dal a řka: Dajžť všemohúcí Hospodin všeho spoře dosti. A toť tobě zajisté pravím, že od tebe a od tvého pokolenie vzejde slovutných a duostojných králóv plod, jakž to se jest i stalo. Najprvé Anchisus k velikému zboží přišel, potom veliká kniežata slovutného pokolenie po rozličných zemiech jsú se rozplodili tak široce, jakž se jim potom i královstvie francké dostalo. Tak se píše v staré kronice, že Anchizus radú otce svého svatého Arnolfa pojal dceru jednoho kniežete,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 4 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).